věda a poznání

Otázka, jak vypadá evoluční strom zvířat, vzrušuje přírodovědce přinejmenším od dob Charlese Darwina. Některé evoluční linie vykazují nápadně jednoduchou stavbu, a je tedy přinejmenším pravděpodobné, se od pomyslného stromu mnohobuněčných živočichů odvětvily velmi dávno. 

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 

Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.

Pokusíme se "vzkřísit" vyhynulé druhy zvířat, nebo raději investujeme peníze do existujících, leč ohrožených druhů? V budoucnosti by se možná mohl na Zemi opět objevit mamut srstnatý, otázkou je, kolik druhů z ní do té doby zmizí. Přesto mnozí stále sní o tom, že se mamuti opět budou procházet tundrou.

Některým zástupcům lidského rodu se to může zdát zvláštní, ale savci, a dokonce ani všichni obratlovci, nejsou nejúspěšnější skupinou pozemských organismů. Tou je totiž hmyz, který ve své velikostní kategorii obsadil snad všechna myslitelná prostředí a ekologické strategie.

Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé. 

Mnohohlavňové zbraně schopné v jeden okamžik vystřelit celou salvu nábojů, které se začaly objevovat v evropském novověku, nezvratně předznamenaly moderní způsoby vedení války. Jejich přímé následovnice, rychlopalné zbraně, jsou jedněmi z nejúčinnějších nástrojů zabíjení. Jako příklad historické ironie proto působí slavný Gatlingův kulomet z 60. let 19. století, jehož autor ho údajně navrhl proto, aby se bojů mohlo účastnit co nejméně lidí a související válečné hrůzy se tak dotkly jen zlomku populace. 

Před pár dny proletěla médii zpráva, že paleontologové identifikovali nejstarší známé zkameněliny rostlin. S uvedeným stářím 1,6 miliardy let mají tyto pozůstatky ambice posunout naše představy o vývoji řas pěkných pár milionů let dozadu. Jak moc průkazné ale nalezené fosilie jsou? Liší se nějak od dalších "nejstarších" ale později zpochybněných nálezů?  A pokud skutečně mají uvedený původ, jak se to odrazí na našich představách o evoluci pozemského života?