věda a poznání

Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.

Syndrom toxického šoku. Tato tři slova zná každá žena či dívka, která někdy použila nebo jen uvažovala o použití tamponu. Varování musí být na každé krabičce. I to přesto, že jsou jen jednou z mnoha příčin propuknutí toxického šoku. Co přesně o této záhadné nemoci víme?

Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.

Pouhých třicet procent mužů a dvacet procent žen ve třetím věku může prohlásit, že se jim dobře spí. Zbytek se většinu noci převaluje, nemůže usnout nebo se opakovaně budí. Jaké jsou příčiny nekvalitního spánku seniorů?

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik. 

Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií. 

Tučná strava neškodí jen tělu, ale i mozku. Podle nové studie ovlivňuje schopnost učení a paměť.

Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.