Dobyli jsme Debalceve a zajali 120 vojáků, hlásí východoukrajinští ozbrojenci. V ulicích města, o které armáda a povstalci sváděli těžké boje i po vyhlášení příměří, ale dál zní střelba. Kyjev ztrátu Debalceva popírá. 

Skandál kolem snímků, které ukrajinská delegace přivezla do Spojených států jako důkaz ruské přítomnosti na Ukrajině, nabírá na obrátkách. O chybě senátora, který fotky použil jako argument, aniž by ověřil jejich autenticitu, už píše i vlivný deník The New York Times. 

S každým dalším dnem, kdy se na východě Ukrajiny válčí, se blíží pád vlády ruského prezidenta Vladimira Putina. Rozpoutáním konfliktu v sousední zemi, která mu doslova proklouzla mezi prsty po svržení režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruský vůdce zahnal sám sebe do kouta. Právě Putin potřebuje urychlený konec války na Donbase snad jako nikdo jiný. 

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozradil pár pikantérií z historického jednání, které hostil ze středy na čtvrtek v Minsku. Debata normandské čtyřky – Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska – trvala celou noc a protáhla se na neuvěřitelných 16 hodin. Při smyslech udržely státníky podle Lukašenka "kýble kávy". Občerstvení jim prý nosil osobně. 

Americký prezident Barack Obama obvolal před minskými rozhovory ukrajinského kolegu Viktora Porošenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Není jasné, zda se s Porošenkem bavil o možnosti dodávek zbraní na Ukrajinu, každopádně ale ukrajinského prezidenta ujistil, že Washington bude dál pomáhat Kyjevu finančně. Telefonát s Putinem každá strana shrnula trochu jinak s tím, že se shodly jen na tom, kdo komu vlastně telefonoval. 

Válka – jinak se to nazvat nedá – o východní Ukrajinu je intenzívnější než dříve a po "Je suis Charlie", po řeckých volbách a po české intenzivní debatě o dalších Zemanových tupostech (což je také příznačné pro rozměry našeho zájmu) se pozornost opět obrací tam, kam má.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande jednali v Moskvě za zavřenými dveřmi s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Jde o první bezprecedentní pokus Evropy o urovnání konfliktu za celou dobu války na východě Ukrajiny. A také nejspíš poslední pokus o odvrácení katastrofálního scénáře. 

Ukrajinský parlament v úterý odhlasoval rezoluci, v níž označil Rusko za agresora. Ukrajinští poslanci kromě toho vyzvali kolegy z jiných zemí, aby učinili stejný krok. Kyjev navíc uvažuje o pozastavení akreditací ruským novinářům.