Chalupu chcete nechat manželce, ne dětem. Vydědění na to nepotřebujete, dospělé dítě dostane jen peníze
6. 9. 2026 – 7:33 | Magazín | Tamara Černá
Kdo chce, aby chalupa zůstala manželce nebo druhému dítěti, sáhne obvykle po vydědění. Od roku 2014 ho ale nepotřebuje a listina napsaná doma bez odůvodnění nakonec uškodí právě tomu, komu chce majetek nechat.
Vydědění totiž nerozhoduje o domě. Rozhoduje o poslední čtvrtině.
Dospělé dítě dům nedostane ani bez vydědění
Občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 změnil postavení dětí od základu. Kdo je v závěti opomenut, nemá právo na podíl na pozůstalosti, ale jen na peníze ve výši svého povinného dílu.
Zletilému dítěti musí připadnout nejméně čtvrtina toho, co by dědilo ze zákona. Nezletilému tři čtvrtiny. Nepominutelný dědic se tak z dědice stal věřitelem dědiců. Nedostane pokoj v domě, dostane peníze. Čtvrtina se počítá ze zákonného dědického podílu, ne z celé pozůstalosti. A počítá se z čisté hodnoty, protože dluhy zůstavitele a závady na majetku se odečítají.
Vydědit jde jen potomka
Nepominutelnými dědici jsou pouze děti zůstavitele, a nedědí-li, jejich potomci. Manžela, rodiče ani sourozence vydědit nelze, protože nemají co ztratit. O zákonném dědici, který nepominutelný není, stačí prohlásit, že pozůstalosti nenabude, a důvod se neuvádí vůbec.
Čtyři důvody, které zákon připouští
Vydědit lze potomka, který:
- neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
- neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze,
- vede trvale nezřízený život.
Pátý důvod stojí zvlášť a má podmínku. Potomka tak zadluženého nebo marnotratného, že hrozí ztráta povinného dílu pro jeho děti, lze vydědit jen tehdy, zůstaví-li zůstavitel jeho povinný díl právě těmto dětem.
Výčet je uzavřený. „Nemluví se mnou“ ani „vzal si někoho, koho neschvaluji“ v něm nejsou.
Nejčastější důvod je zároveň nejkřehčí
U nezájmu soudy zkoumají obě strany. Vydědění obstojí tam, kde zůstavitel o vztah stál a nezájem dítěte se ho dotýkal, ne tam, kde si odstup způsobil sám. Rodič, který se s dítětem po rozvodu léta nestýkal, mu nezájem vytknout nemůže. Samotný kontakt ale dítě nechrání. Trvale hrubé nebo šikanózní chování potomka důvod naplnit může.
Forma je stejná jako u závěti
Prohlášení o vydědění lze sepsat třemi způsoby:
- napsat celé vlastní rukou a vlastnoručně podepsat,
- napsat na počítači, podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že listina obsahuje poslední vůli,
- dojít k notáři na notářský zápis za 2 000 Kč bez DPH, se zápisem do evidence za dalších 100 Kč.
Cesta k notáři má svůj důvod. Do Evidence právních jednání pro případ smrti se dostane jen listina sepsaná notářským zápisem nebo uložená u notáře do úschovy, a notář, který po smrti vede dědické řízení, hledá právě tam. Papír ve skříni v evidenci není a nikdo ho najít nemusí.
Důvod psát nemusíte, ale zamlčet se nevyplatí
Od roku 2014 zákon nenutí důvod vydědění uvést. Kdo ho zamlčí, přitíží těm, komu chce majetek nechat. Neuvede-li zůstavitel důvod, má potomek právo na povinný díl, ledaže se proti němu zákonný důvod prokáže. Dokazovat tedy budou pozůstalí, a to bez toho, kdo jediný okolnosti znal. Proto důvod napište a připojte k němu konkrétní okolnosti i s daty.
Po smrti se na notáře čeká marně
Vyděděný potomek, který nezpochybňuje závěť a jen tvrdí, že důvody vydědění nejsou dány, není účastníkem řízení o pozůstalosti. Nejvyšší soud to postavil najisto rozhodnutím zařazeným do sbírky pod číslem 13/2023. Pozůstalost se projedná bez něj. Bránit se může jedině žalobou na zaplacení peněz, kterou sám podá proti dědicům. Teprve tam soud posoudí, jestli důvod vydědění byl.
Opomenutí není totéž
Dítě, o kterém zůstavitel věděl, že žije, a přesto ho v závěti opomenul, právo na povinný díl má. K notáři patří, byť jen při soupisu pozůstalosti, určení její obvyklé ceny a vypořádání povinného dílu. Pozor na tichou past: dopustil-li se opomenutý něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, hledí se na opomenutí jako na vydědění učiněné mlčky a po právu.
Kde vydědění nezabere
Vnoučata nejsou vyděděna automaticky. Zemře-li vyděděný potomek dřív než zůstavitel, jeho děti dědí. Přežije-li ho, nedědí ani jeho děti, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Proto to do listiny napište. Vydědění pro zadluženost nebo marnotratnost zase neplatí, když povinný díl nezůstavíte dětem vyděděného, a kdo děti nemá, toho tímto důvodem vydědit nejde.
Neplatná je i listina z počítače jen s podpisem, bez dvou svědků a bez výslovného prohlášení před nimi. A potomek vyděděný po právu může mít právo na nutnou výživu z pozůstalosti, pokud se sám neuživí. Víc než povinný díl ale nezíská. Právo na nutné zaopatření z pozůstalosti může vzniknout také pozůstalému manželovi, kterému byl podíl odepřen nebo zkrácen.
Počítejte i s tím, že sazba 2 000 Kč platí za sepsání notářského zápisu. Hotové výdaje notáře a DPH jdou nad rámec, u mimořádně obtížného úkonu může být odměna vyšší.
Co s tím udělat
Vydědění samo o sobě nestačí, patří k němu vždycky i závěť. A kde je s potomkem řeč, existuje klidnější cesta: smlouva o zřeknutí se dědického práva, uzavřená se zůstavitelem za jeho života formou veřejné listiny. Usmíření se pak řeší snadno, protože vydědění se ruší stejným způsobem jako závěť.