Turecko

Při největším bombovém útoku v Turecku za posledních 20 let zemřelo v centru Ankary nejméně 97 lidí a dalších 246 jich je zraněno, z toho 48 jich je ve vážném stavu. Původní odhady hovořily o třicítce obětí. Ke dvěma výbuchům došlo krátce před začátkem mírového pochodu, při němž chtěli lidé protestovat proti vzrůstajícímu násilí mezi armádou a kurdskými separatisty. Podle tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua útok spáchali dva sebevražední atentátníci. 

Česko by mohlo poskytnout samopaly Kurům, kteří válčí na iráckém území s Islámským státem, oznámil ministr obrany Martin Stropnický. S kurdskými separatisty, kteří se na válce s IS podílejí významným způsobem, ovšem již dlouhá léta bojuje Turecko, členská země NATO. Tábory kurdské povstalecké Strany kurdských pracujících leží právě na severu Iráku. Česko už v minulosti poskytlo Kurdům pomoc. 

Pronikání ruských letadel zasahujících v Sýrii do tureckého vzdušného prostoru, jako se tomu stalo o víkendu, považuje generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg za nepřijatelné. Rusko to sice přiznalo, nicméně tvrdí, že šlo o omyl, čemuž Stoltenberg odmítá věřit. Podle Moskvy se ale dala takováto reakce NATO očekávat a Aliance podle ní incidentu jen využila k tomu, aby se zapojila do informační války proti Rusku. 

Nejméně 55 kurdských ozbrojenců zahynulo v Iráku po nočních náletech tureckého letectva. Na turecké straně nejsou žádné ztráty. V sobotu o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na turecké bezpečnostní jednotky. 

Výbuch nálože nastražené kurdskými povstalci v autě u policejního stanoviště na jihu Turecka připravil v neděli o život dva policisty. Turecká armáda v odvetném útoku zabila šest vzbouřenců. V regionální metropoli Diyarbakir mezitím zákaz vycházení vyprovokoval protesty.  

Před čtyřiadvaceti lety zatkli sovětští zastánci tvrdé linie Michaila Gorbačova. Zavedli stanné právo a doufali, že se jim tak podaří zastavit příchod demokracie. V reakci na to se v ulicích Moskvy objevily miliony demonstrantů a to jenom urychlilo pád Sovětského svazu.  Svět dneška jakoby se ovšem pomalu začal vracet do dob, ve kterých vládly autoritativní režimy. Co za touto proměnou stojí? 

Kvůli válkám či pronásledování v průběhu roku 2014 opouštělo své domovy 42,5 tisíce lidí denně. Vůbec polovina všech loňských uprchlíků pocházela ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska. Ze Sýrie přitom prchlo vůbec nejvíc lidí, a vůbec nejvíc uprchlíků se nacházelo v sousedním Turecku. 

Asi padesát tureckých bojových letounů bombardovalo pozice bojovníků Strany kurdských pracujících na severu Iráku a při náletech zemřelo asi 40 radikálů. Vojenské operace se zúčastnily i pozemní jednotky. Šlo o reakci na útok radikálů z minulého týdne, při kterém zemřelo 16 tureckých vojáků.