Na první pohled jsme s nimi nesrovnatelní: my se hýbeme, mluvíme, milujeme, ale oni stojí na místě, mlčí a zdánlivě jen tiše rostou. Přesto mají stromy s lidmi víc společného, než by kdo čekal. Sdílejí mezi sebou potravu, varují se před nebezpečím, vychovávají své „děti“ a dokonce stárnou podobně jako my. Příroda v nich skryla moudrost, která zahanbuje naši domnělou nadřazenost.

Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní. Novinářům to dnes v Daminěvsi na Mělnicku řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Letokruhy stromů žalují na člověka, upozorňují na dopad jeho činnosti na přírodu.

Stromy mohou být v boji s klimatickými změnami dobrým sluhou, ale špatným pánem. Upozorňuje na to výzkum Cambridgeské univerzity.

Když se stromům - ať už je zasadila příroda nebo člověk - daří, zvládnou ve svém vysokém věku kromě oxidu uhličitého pohltit i věci, které do přírody nepatří. Za to si zaslouží uznání nejen během Dne stromů, který v Česku připadá na neděli. 

Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.

Peníze sice nerostou na stromech, ale australští vědci potvrdili, že se v listech některých rostlin dají najít stopy zlata, napsal zpravodajský server BBC News. Podle jejich mínění přítomnost zlatých částic například v listech eukalyptů naznačuje, že mnoho metrů pod zemí jsou zásoby zlata.

Na Šumavě letos pokácí 70.000 stromů zasažených kůrovcem. Je to o 170.000 méně než loni a o 280.000 méně než v roce 2010. Kvůli kůrovci už na Šumavě padl milion stromů, řekl dnes mluvčí národního parku Pavel Pechoušek. Miliontý strom slavnostně pokácí dřevorubci v sobotu poblíž Modravy na Klatovsku. Podle ekologů by ale k poklesu rojení škodlivého brouka došlo i bez zásahů.