Americké úřady investují více než dva miliony do zařízení, které mají - jak tvrdí vláda - pomoct s bojem proti obezitě. Jde o chytré vložky do bot, které mají Američanům hlídat váhu, a zařízení eButton monitorující množství přijatých kalorií. 

Ve Washingtonu hospitalizovali dalšího pacienta, který by mohl mít ebolu. Vrátil se nedávno z Nigérie a vykazoval příznaky nebezpečné choroby. Nemocnice žádné podrobnosti nezveřejnila s ohledem na jeho soukromí, oznámila jen, že je pacient v karanténě. 

Rusko-americkou smlouvu o dalším jaderném odzbrojování, kterou před čtyřmi lety podepsali v Praze prezident Barack Obama a tehdejší hlava Kremlu Dmitrij Medveděv, provázely nadšené debaty o definitivním konci studené války. Do éry světového míru a lásky jsme ovšem přece jen nevstoupili. Uprostřed zuřící války na východě Ukrajiny, v níž mají prsty Rusko i Západ, nyní z Moskvy zaznělo oznámení, že ruská armáda dohnala Spojené státy co do počtu raket schopných nést jaderné hlavice. Celkem slušné načasování, nemyslíte?

Zřejmě na osm desítek lidí přišlo do styku s prvním pacientem, u kterého se ebola projevila na území Spojených států. Muže, který do amerického Dallasu přicestoval přes Brusel z Libérie, navíc minulý týden tamní nemocnice propustila s nejasnou diagnózou, i když uvedl, že se vrátil ze západní Afriky, kde epidemie eboly vypukla.  

Letošní summit byl označován jako nejvýznamnější od pádu Berlínské zdi, případně nejdůležitější za poslední desetiletí. Naposledy se hlavy států a špičky NATO ve Spojeném království setkaly v roce 1990 v Londýně. George H. W. Bush a Margaret Thatcherová tehdy přislíbili éru prosperity a míru, díky které bude Severoatlantická aliance méně důležitá a méně potřebná. O "prosperitě a míru" lze silně pochybovat, zato záležitost se zbytečností NATO se zřejmě povedla, byť nechtěně.

Spojené státy v historii nemají příliš mnoho ekonomických a vojenských paralel. Jejich globální síla ale za poslední dvě desetiletí klesla. Nejde ani tak o úpadek USA, jako o růst jiných hráčů na mezinárodním poli. Dnešní svět nemá ani vítěze, ani poražené.    

Zrovna jsem se vrátila ze školy. Byla jsem v druháku na gymnáziu. Šourala jsem se ulicemi s knížkou v ruce, začátek školního roku mi svědčil, měla jsem školu ráda. Doma byl otec. Seděl v obýváku před televizí. Z obličeje maskovaného huňatým plnovousem se nedalo nic odvodit. Když jsem pozdravila, ani se nepohnul. V televizi ukazovali mrakodrap, ze kterého se kouřilo.  Další apokalyptický epos z hollywoodské produkce, pomyslela jsem si. 

S tím, jak se úřady jednotlivých států postupně zabydlují na sociálních sítích, podoba informačních válek se mění. Už tolik nejde o to přetáhnout uživatele na svou stranu prostřednictvím manipulace s informacemi, ale o to, která strana dokáže veřejnost lépe bavit. Proměny trendu se chytilo ruské ministerstvo zahraničí, které zcela nediplomaticky, ale velmi vtipně komentovalo na Facebooku snímek amerických ministrů s lopatami.