Senát ČR

Důvěra lidí v Česku vůči ústavním institucím proti době před říjnovými sněmovními volbami stoupla. Sněmovně věří 31 procent, Senátu 35 procent a prezidentovi 55 procent, zjistil prosincový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvíc lidé nadále důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. S politickou situací po volbách byl spokojen zhruba každý pátý Čech, nespokojeni byli čtyři z deseti.

Premiér Andrej Babiš v lednu předstoupí před poslance s programovým prohlášením vlády, aby je požádal o důvěru. To hlavní se ale odehraje až v následujícím období. Jakou roli v tom mohou sehrát předčasné volby a co najdeme v programovém prohlášení?

Jiří Pospíšil v čele TOP 09 vystřídal Miroslava Kalouska. Oba hovoří o nutné spolupráci středopravicových stran. Bude v tom Pospíšil úspěšnější než jeho předchůdce a jaké jsou hlavní překážky a omezení integrace středopravicových stran u nás?

Situace kolem senátorského křesla na Trutnovsku začíná připomínat absurdní komedii. V doplňujících volbách, které se konají 5. a 6. ledna, je mezi devíti kandidáty i Jiří Hlavatý. Právě on musel senátorské místo opustit, protože byl na podzim zvolen do Poslanecké sněmovny. Hlavatý o tom ale nebyl údajně srozuměn, a senátorský post chce získat zpět.

Ve volebním období, které začíná, budou velkým tématem prvky přímé demokracie a v první řadě zákon o obecném referendu. Nová sněmovna se mu zdá být výrazně nakloněná. Co nám hrozí a proč by pro nás měla být mementem přímá volba prezidenta?

Lidé dnes cítí, že politická reprezentace je hodně odtržená od jejich potřeb, proto Piráti podporují prvky přímé demokracie, zdůrazňuje pirátský poslanec a dosavadní zastupitel Hlavního města Prahy Mikuláš Ferjenčík v rozhovoru pro Tiscali.cz.

Kdyby se uděloval titul Mr. Bean pro největšího zmatkaře české politiky, byla by na něj letos tlačenice. Mezi uchazeče by nesporně patřil poslanec-senátor Jiří Hlavatý.

Tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnili to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Ústavní soud by proto podle nich měl ze zákona odstranit alespoň pasáže, které zavedly povinnost zveřejňovat smlouvy pro stát, kraje, obce nebo jimi vlastněné firmy.