Rusko

Evropská unie neuzná výsledek referenda o připojení Krymu k Rusku. Podle ní bylo nelegální a nelegitimní. Ve společném prohlášení to uvedli předseda Evropské komise José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy. Referendum odsoudila i Česká republika.

Ruská i ukrajinská média se dnes zamýšlejí nad budoucností Krymu po nedělním referendu, které má otevřít cestu k připojení tohoto ukrajinského poloostrova k Rusku.

Hluboký rozkol zažívá rodina Onoprijenkových, která se rozchází v názoru, jestli by se Krym měl stát částí Ruska, nebo zůstat s Ukrajinou. Matka Olha a Syn Dama chtěji zůstat u Ukrajiny, jenže manžel Saša a druhý syn Žeňa se chtějí připojit k Rusku. To je důkaz, že rozpory ohledně nedělního referenda existují i v rámci pokrevních příbuzných. 

Rusko osočilo Spojené státy z neúnosné diskriminace ruských novinářů. Podle verze Moskvy jim totiž byl odepřen přístup na tiskovou konferenci Baracka Obamy a premiéra Ukrajiny Jaceňuka. Tito státníci se setkali ve středu na půdě Bílého domu.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové Rusko pouze zneužilo slabosti sousední země a ke zlepšení situace na Ukrajině nepřispívá. Pohrozila dalšími sankcemi. Územní celistvost Ukrajiny podle ní nelze zpochybnit. 

Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat vydání o rezoluce, která by reagovala vyhlášení referenda, které má v neděli proběhnout na Krymu. Dopředu je však jasné, že Moskva takovou rezoluci zablokuje.

Ruská armáda dnes potvrdila, že u Ukrajinských hranic provádí manévry. Jde prý o "všestrannou prověrku koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí". Cvičení probíhá v Rostovské, Belgorodské, Kurské a Tambovské oblasti, z nichž první tři sousedí s Ukrajinou. Potrvá do konce března.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že požádá Rusko o vyslání až 15 letounů jako reakci na manévry NATO u běloruských hranic. Do Polska, západního souseda Běloruska, tento týden přiletělo 12 amerických stíhaček F-16 na společné cvičení s Poláky. Dalších pět amerických letounů F-15 v souvislosti s ukrajinskou krizí posílilo alianční ochranu vzdušného prostoru pobaltských států, které vlastními stíhačkami nedisponují.