roboti

Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.

Roboti připravují pizzu, obsluhují na recepci nebo také hovoří na summitech o svých právech. A malí, nepříliš vzhlední roboti vypadající jak přepravka, nahradili v šanghajské restauraci číšníky. 

Po revoluci nám bylo slibováno, že se velmi rychle přiblížíme západnímu světu, to se nestalo, je tedy potřeba, abychom naše síly opravdu věnovali boji za lepší mzdy, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Radka Sokolová. Přibližuje také, jak odbory chtějí reagovat na změny pracovního trhu. 

Představte si hypotetický scénář: Robot ovládající auto způsobí autonehodu a zabije člověka. Za svou chybu si od soudu vyslechne verdikt o sešrotování a pokud jeho právník neuspěje s odvoláním, skončí na smetišti. Jeho výrobce, který nedokonalým naprogramováním chybě nezabránil, bude z obliga a podobně vadné roboty může vyrábět dál. Tak může teoreticky vypadat budoucnost, protože Evropská unie uvažuje o tom, že jednou robotům udělá práva a povinnosti. 

Japonsku docházejí mladí, a tedy i práceschopní lidé. Firmám se nedaří sehnat nekvalifikované, ani odborné zaměstnance - není odkud brát. Protože vláda imigraci, jež by přinesla více pracovních sil, odmítá, musejí společnosti sáhnout k robotům.

Sehnat brigádu v rychlém občerstvení a vydělat si tak při studiu bude možná za pár let pro mladé lidí problém. Tuto nudnou a monotónní, leč pro studenty leckdy důležitou práci budou zřejmě postupně přebírat roboti.

Největší problém lidí není v jejich možném nahrazení roboty, ale paradoxně v tom, že se jimi stávají oni sami. Automatizace našich životů už dosáhla bodu, ve kterém ztrácíme schopnost být lidmi, varuje Scott Hartley. Bývalý spolupracovník Facebooku, Googlu ale i bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy proto vypracoval seznam základních činností, které nás mohou před robotizací nás samotných ochránit.

Stále častěji končí debata umělých inteligencí výrazy, jimž lidé přestávají rozumět - nejnověji se tak stalo v pokusu dvou konverzujících botů společnosti Facebook. Může jít také o náhodu, odborníci se však přiklánějí k tomu, že jde spíše o projevy překvapivého a rostoucího chápání neuronových sítí lidské řeči. Mohlo by to strojům jak konečně dodat "duši" blízkou člověku, tak i změnit chápání lingvistiky.