Řecko

Pokud Řecko odmítne evropskou finanční pomoc, bude to mít nepředvídatelné dopady, které budou určitě bolestné především pro samotné Řeky. Řekl to dnes podle agentury AFP šéf Evropské komise (EK) José Barroso po příjezdu do jihofrancouzského letoviska Cannes na mimořádnou schůzku k dluhové krizi v Evropě.

AKTUALIZOVÁNO. Téměř desítka vládních poslanců po pondělním ohlášení referenda o pomoci eurozóny požaduje odchod vlády řeckého premiéra Jorgose Papandrea. Šestice poslanců společně vyzvala k vytvoření vlády národní jednoty, informoval internetový server deníku Kathimerini. Socialistická vláda tak přichází o většinovou podporu v parlamentu, jenž přitom má v noci z pátku na sobotu hlasovat o důvěře vládě.

Pondělní oznámení řeckého premiéra Jorgose Papandrea, že vypíše kvůli přijetí další finanční pomoci od eurozóny referendum, vyvolalo na evropských finančních trzích šok a v politických kruzích podezření, že se Atény chtějí vykroutit z podmínek schváleného pomocného fondu ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,25 bilionu korun).

AKTUALIZOVÁNO. Řecký premiér Jorgos Papandreu vypíše kvůli přijetí další finanční pomoci od eurozóny referendum. Summit zemí platících evropskou jednotnou měnou minulý čtvrtek schválil pomoc ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,25 bilionu korun). Podle posledního průzkumu však až 60 procent Řeků tento scénář odmítá.

Dohoda na summitu EU z dnešního rána nebude podle analytického serveru Eurointelligence stačit k vyřešení řecké krize. Ani odsouhlasený 50procentní odpis řeckého dluhu veřejné finance v zemi nestabilizuje.

Slovensko si na summitu eurozóny podle dnešních slov premiérky Ivety Radičové dojednalo v noci na dnešek výjimku. Jako jediná země se tak prý nezúčastní navýšení účasti veřejných financí na pomoci Řecku. Podrobnosti hodlá premiérka vysvětlit později na tiskové konferenci.

Summit o krizi skončil dohodou, která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Eurozóna se shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank.

Evropští vyjednávači podle dnešního vydáni Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdou linii. Po bankách chtějí, aby odepsaly 60 procent dluhů. Finanční domy navrhovaly 40 procent.