Řecko

Řecký ministr na svém Twitteru nedávno napsal, že jeho země přijímá virtuální měnu bitcoin. Šlo samozřejmě jenom o vtípek, ale ekonomové upozorňují na to, že by případné zavedení virtuální měny (např. formou jakési digitální drachmy) mohlo Řecku pomoci vyřešit vleklou dluhovou krizi a problém se splácením pohledávek.  

Tři největší věřitelé Řecka, Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF), mají konečnou dohodu, kterou ve středu předloží Athénám. Doposud není jasné, jestli levicová řecká vláda tuto dohodu příjme, údajně věřitelům zaslala vlastní návrh na řešení dluhové krize. 

Athény a Brusel se už několik měsíců vzájemně obviňují z toho, kdo může za dluhovou krizi. Několik členských států unie se shoduje na tom, že Evropská komise dala Řecku falešnou naději, když mu slíbila, že dostane úvěry výměnou za minimální úsilí o další reformy. Brusel tak vlastně Řecko držel uměle v eurozóně. 

Řečtí lékaři už přes půl roku nedostali proplaceny přesčasy, nemocnicím chybí základní vybavení a léky, na akutní ošetření se čeká hodiny a lékařská péče se čím dál víc vzdaluje základním evropským standardům. Pacienti si ale nemohou ani příliš stěžovat, více než dva a půl milionu Řeků neplatí zdravotní pojištění, jednoduše na ně nemá peníze, napsal list The Times.

Přestože se Němci dosud stavěli k Řecku až s exekutorskou přísností, právě Berlín se může nakonec stát řeckým zachráncem. Strach kancléřky Angely Merkelové z Ruska a geopolitické situace, která by nastala po případném 'grexitu', tedy odchodu Řecka z eurozóny, sílí a vypadá to, že si nejmocnější žena planety připravuje argumentaci k záchraně Atén. 

Mezinárodní věřitelé odmítají rozpočtové návrhy, které jim předkládá řecká vláda. Považují je za nedostatečné, protože nesplňují požadavek na rozpočtový přebytek tři procenta druhého domácího produktu (HDP). Naopak se očekává, že země se dostane ještě víc do minusu.

Řecký ministr vnitra Nikos Vutsis v nedělním televizním rozhovoru přiznal, že jeho země nebude schopná splatit dluh, který má u Mezinárodního měnového fondu (MMF), protože na to jednoduše nemá finanční prostředky. Přitom ještě v sobotu se řecký premiér chlubil tím, že jeho vláda je na dobré cestě dohodnout se s věřiteli na splacení všech dlužných částek.  

Řecko stupňuje tlak na Německo, po kterém požaduje odškodnění téměř 279 miliard eur (skoro 7,7 bilionu korun) za oběti okupace během druhé světové války. V nové kampani ministerstva obrany promítá ve veřejných dopravních prostředcích video zachycující nacistické zločiny, uvedl server CNN Money.