příroda

Když peruánskými Andami otřásá burácení, nevěští to nic dobrého. Je to zvuk praskajícího ledovce, ze kterého se kvůli oteplování uvolňují celé bloky ledu. A zatímco vrcholní politici vedou zdlouhavé řeči, které stejně nakonec nikam nevedou, mladý andský rodák to vzal do svých rukou a snaží se zachránit "své" ledovce. 

Záhada toho, proč mají pandy v zajetí takový problém s rozmnožováním, je zřejmě vyřešena. V zájmu výběru geneticky vhodného partnera jim zoologové dohazují často takového, který je nepřitahuje. A to se jim pak do sexu moc nechce…

Počátky evoluce mnohobuněčných živočichů byly všechno, jen ne nudné. Zkameněliny prvních provázaných spojenectví buněk složitějších než jednoduché kolonie prvoků a nápadně připomínajících dnešní mořské houby můžeme datovat až 650 milionů let do minulosti. Další evoluční cesty mnohobuněčných živočichů se ale ztrácejí v mlze. Většina z nich neoplývala pevnými částmi těla a drobné nechráněné měkkotělé organismy se zkrátka příliš dobře nezachovávají.

Jsou nemocní, trpí stařeckou demencí a inkontinencí, někteří sotva stojí na nohou. Místo toho, aby je jejich majitelé nechali uspat, dožívají staří japonští domácí mazlíčci v luxusních domovech důchodců. Čeká je tam specializovaná péče, stejná, jakou dostávají jejich zpravidla taktéž letití páníčci, kteří se o ně už nezvládají starat.

Otázka, jak to vypadá hluboko pod našima nohama, vzrušovala lidskou fantazii od nepaměti. Po většinu času si nezadala s otázkou, co se děje vysoko nad námi. Zatímco ale do vesmíru létá jedna sonda za druhou a počítače nestíhají analyzovat zajímavá data z astronomických observatoří, výzkum nitra naší planety zůstává daleko za očekáváním průkopníků geologie – o fantastických představách autorů dobrodružné literatury nemluvě. 

Velikost těla je jednou z nejdůležitějších vlastností živých organismů. Nejen, že ji máme neustále na očích, ale navíc souvisí s životními strategiemi různých druhů a potažmo i s jejich evolucí. Malé druhy v porovnání s příbuznými většího vzrůstu mají tendenci být krátkověké, produkovat více potomků třeba i za cenu úplného vyčerpání a vkládat méně zdrojů do rodičovské péče. Pro velké druhy platí většinou pravý opak.

Po letech pokusů se podařilo přivést na svět první vrh štěňat 'vyrobených' pomocí umělého oplodnění. Existenci sedmi štěňat drželi američtí vědci v tajnosti, dokud si nebyli stoprocentně jistí, že jsou zvířata v pořádku. Nyní výsledky zveřejnili v odborném magazínu PLoS One.

Do Paříže se sjelo 150 hlav států a vlád, tu společně dokončily dlouhé roky připravovanou dohodu o boji proti klimatickým změnám. Přestože se konference účastní na 50 tisíc lidí a některá média ji označují za přelomovou, je více než pravděpodobné, že výsledný dokument půjde ve šlépějích jeho předchůdce – Kjótského protokolu.