okupace

Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 nic neví, vyplývá z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada. Německá kancléřka Angela Merkelová považuje vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa před 50 lety za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Výročí invaze si všímá i tisk po celé Evropě.

Češi a Slováci by měli být vděčni Sovětskému svazu za bratrskou pomoc v roce 1968, psal loni ruský armádní web Zvezda. Připomeňme si tedy teď, půlstoletí po invazi, za co "bratrům" dlužíme vděk. Fotografie a filmové záběry podávají svědectví, jak pásy jejich tanků rozdrtily svobodu.

Vojtěch Filip vyučuje dějepis. Svérázně a hloupě. Za místo příští přednášky o invazi v osmašedesátém proto šéfovi komunistů doporučujeme psychiatrickou léčebnu v Praze-Bohnicích.

Co Rus, to okupant? Neplatilo to v tragických dnech krvavého potlačení pražského jara, neplatí to ani nyní. Důkazem tomu je Vladimir Lukin. Jako novinář v Praze zažil invazi sovětských tanků, jako politik přesvědčil Borise Jelcina omluvit se za sovětskou agresi. Přečtěte si exkluzivní rozhovor pouze na Tiscali.cz.

V roce 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice tehdejšího Československa. Okupace si vyžádala 108 životů a ukončila tzv. pražské jaro. Pietní akt bude probíhat ve čtvrtek před budovou Českého rozhlasu na Vinohradech, kde v roce 1968 padlo několik neozbrojených demonstrantů. Lidé po celém světě drží tzv. řetězovou hladovku za připomenutí obětí, které má komunismus na svědomí.

Hlava krymské okupační správy Sergej Aksjonov zakázala organizaci veškerých veřejných shromáždění s platností do 6. června. Oficiálním důvodem je neklidná situace na východě Ukrajiny. Novináři jsou ale přesvědčeni, že krymské úřady mají strach z rozhněvaných Tatarů. Napjatou situaci se v pátek pokusil uklidnit ruský prezident Vladimir Putin.

I přesto, že se překročení československé hranice jednotkami wehrmachtu a SS datuje ke 14. březnu 1939, samotné zahájení okupace českých zemí fašistickým Německem se váže až k 15. březnu. Dnešek je tedy smutným 75. výročím ode dne německé okupace.

Padesátka neidentifikovaných ozbrojenců, která se v noci na dnešek zmocnila mezinárodního letiště v Simferopolu, správním středisku autonomního Krymu, již vzdušný přístav opustila. Ale v okolí letiště hlídkují lidé v maskovacích uniformách, neprůstřelných vestách a s automatickými zbraněmi v rukou. Ráno ruští ozbrojenci obsadili také vojenské letiště u Sevastopolu. Úřadující ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov tyto akce označil za ozbrojenou invazi a okupaci.