nemoci a nákazy

Po dlouhá desetiletí platilo, že cukrovka se dělí na dědičnou a "získanou" a lékaři a pacienti se museli holt smířit s tím, že některým lidem léčba druhého typu nezabírá tak, jak má. Vědci ze Skandinávie zjišťovali, proč a přišli na to, že diabetes lze rozdělit ne do dvou, ale do pěti typů podle jeho příčiny. Lékaři díky tomu budou lépe vědět, které léky u konkrétních pacientů nasadit.

S chudými africkými zeměmi si lidé většinou spojují fotografie malých dětí s hlady nafouklými břichy. V posledních letech ale obyvatelům subsaharské Afriky rostou břicha i kvůli obezitě. Rychlý ekonomický růst některých částí kontinentu je z polí vehnal do měst, sedavého zaměstnání a do náručí fastfoodových řetězců.

Psal se poslední rok války, které měli lidé už plné zuby. Jeho počátkem nicméně nikdo netušil, že se k umírání v zákopech i lazaretech, útrapám a souboji s nedostatkem blíží ještě další pohroma. Pandemie, která pohřbí desítky milionů lidí. 

Přestože má očkování i své odpůrce, má svůj význam. Aby byli chráněni i ti, kdo z různých důvodů očkovaní nemohou či nechtějí podstoupit, začali se vědci začali zabývat možností přenosu virových vakcín mezi lidmi. Kombinace genového inženýrství a epidemiologických znalostí otevírá cestu k vývoji nových vakcín, které umožní cílený přenos z očkovaných lidí na neočkované jedince za účelem zvýšení skupinové imunity. 

Celkem se vědcům podařilo vymýtit rakovinu u 87 myší z 90 stižených zhoubnou nemocí – právě takovou bilancí se tento týden pochlubili výzkumníci Stanfordovy univerzity po představení nové "vakcíny" proti rakovině. Injekce stimulující imunitní odezvu zasaženého těla nyní čeká na vyzkoušení u patnácti lidských pacientů.

Nemoci a parazité patří k životu stejně neodlučně jako množení nebo získávání potravy. Ačkoli se to těm čtenářům, kteří zrovna doma leží s chřipkou či nachlazením může zdát poněkud nadnesené, určitě platí, že dnes dokážeme celé řadě patogenů obstojně čelit. Jak ale vlastně dokážeme odhalit nemocné? A jaká nám k tomu slouží vodítka? 

Objevit nový lék na cukrovku druhého typu, který by neměl vedlejší účinky a vyhovoval by tak všem pacientům, je snem mnoha vědců. Nejblíž se tomu nyní dostala mezinárodní vědecká skupina, která "zázračnou" látku našla v brokolici. 

Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.