Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za dalších 30 miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl. Po dnešním jednání ve Varšavě to řekl premiér Petr Fiala. Česko podle něj Ukrajině poskytlo mimo jiné rovněž 89 tanků. Fiala připomněl, že Česko bylo mezi prvními, kdo Ukrajině zbraně na obranu před ruskou invazí poskytl a svým postojem motivovalo i další země.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém tradičním projevu k ruskému federálnímu shromáždění obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně už před válkou. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin. Oznámil zároveň, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Ruské ministerstvo zahraničí později v prohlášení uvedlo, že kvůli zachování stability bude Moskva limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START i nadále dodržovat.

Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru. Na dnešním velitelském shromáždění v sídle ministerstva obrany v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Členství v NATO označil za nejlepší možné odstrašení, které snižuje pravděpodobnost hrozeb. Podle ministryně obrany Jany Černochové loňské události zcela změnily bezpečnostní situaci, nejvíce od druhé světové války.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. Ta debatovala společně se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, se kterou se shodly, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu.

Vyjednávači o česko-americké dohodě o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě komory parlamentu a k podpisu prezident.

Polská a pobaltská média a politiky zaskočilo tvrzení kandidáta na českého prezidenta Andreje Babiše, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země české vojáky na pomoc určitě neposlal. Podle vládních politiků je expremiér  rizikem pro Česko. Dlužno podotknout, že Babiš svůj přehmat později na sociálních sítích korigoval s tím, že by závazky v případě napadení spojenecké země pochopitelně dodržel. Dnes prohlásil, že kolektivní obranu NATO nikdy nezpochybnil. Jen si nechtěl představit, že by mohla vypuknout třetí světová válka.

Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po dnešním podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, jak to bude nutné.

Raketu, která v úterý zasáhla obec na východě Polska poblíž ukrajinských hranic a vyžádala si v ní dvě oběti, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, řekl dnes polský prezident Andrzej Duda. Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Ukrajinská armáda podle amerických médií potvrdila, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.