Chladná, napjatá, rozpačitá, křečovitě zdvořilá a s několika trapnými momenty. Tak vesměs popisují komentáře washingtonskou schůzku Donalda Trumpa a Angely Merkelové. Ovšem přestože z obou státníků asi nikdy velcí kamarádi nebudou, jejich setkání lze s odstupem času hodnotit spíše pozitivně.

Donald Trump vyložil kongresmanům a americkému lidu své plány – vše, co dosud nestihl odtvítovat.  Popsal, jak chce udělat Ameriku velkou. A naznačil, jak naloží s Evropou.

"Už je to tady. Výtržnictví vojáků NATO v Litvě. Copak tohle není okupace?" táže se kaliningradský portál v článku o opileckém faux pas českých vojáků v litevském přístavu Klajpeda. "Litevští policisté 'uklidnili' elektrošokem opilé vojáky z Česka," zní nadpis jiného ruského online zpravodajství. Se správně zvolenou optikou si zkrátka události ani nemusíte příliš přibarvovat. 

Být v NATO a zvyšovat výdaje na obranu není žádná idyla. Pořád to je ale lepší, než běhat po lesích s vinčestrovkou a s Milanem Chovancem.

Na dvoudenní bruselskou schůzku se ministrům obrany NATO přijel ve středu představit jejich nový americký kolega James Mattis. Kdo od něj po znepokojivých vyjádřeních Donalda Trumpa na adresu Severoatlantické aliance a spojenců čekal smířlivý tón, ten dostal ledovou sprchu. Zlaté časy, kdy mohla Evropa s úsměvem přihlížet, jak hlavní tíhu aliance nesou na svých bedrech Spojené státy, jsou zřejmě nenávratně pryč.

Pokud sledujete politiku, můžete snadno získat dojem, že Vladimír Putin má prsty ve všem, co kolem děje. Jen dešti a větru ještě ruský bohatýr poručit nedokáže. Naštěstí.

Nikdo nemůže s jistotou říct, co se stane v příštím roce. Z dosavadních událostí se však dá odhadnout, kdo bude v příštím roce za vítěze, a kdo za poraženého. Se svou předpovědí přišel také portál Politico. Jaká je jeho "věštba"? 

Alternativní výklad historie, o nějž se i s ohledem na české moderní dějiny snaží v poslední době Rusko, má v sobě podle ministra obrany Martina Stropnického "silný dezinformační potenciál", píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.