Jméno Charlese Watertona zná jen málo lidí. Přesto to byl právě on, kdo inspiroval Charlese Darwina k cestě do jižní Ameriky, kde slavný přírodovědec formuloval svou evoluční teorii. Waterton byl jedním z prvních, kdo založil přírodní rezervaci a díky tomu změnil pohled společnosti 19. století na ochranu fauny a flory. Park, který dostal jeho jméno, najdete v jihozápadním cípu kanadské Alberty.

Vyšetřovatelé z jihoafrické provincie Mpumalanga sousedící s Krugerovým národním parkem se mohou pochlubit stoprocentní objasnitelností vražd. Používají k tomu nejmodernější techniku a pro jejich práci je důležité hlavně řádné ohledání ostatků hlavně a sběr důkazů, zejména pak DNA. Nepátrají však po vrazích lidských obětí, ale po pytlácích, kteří zabíjejí nosorožce. Počet zabitých nosorožců v JAR totiž každoročně výrazně roste a vyšetřování si tak žádá postupy obdobné jako u lidských vražd.

Sedíte u počítače, čas se táhne a do práce se vám nechce. Co takhle se zabavit něčím užitečnějším, než je zevlování po sociálních sítích? Unikátní projekt je zábavný, poučný a ulehčí nejenom zoologům.

Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která významně upravuje pravidla pro všechny čtyři národní parky - v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Příroda by se díky nim více otevřela turistům, kteří by se nově dostali i na místa dosud zapovězená.

Jak ochránit nosorožce v přírodní rezervaci, kteří se pravidelně ocitají pod nájezdy pytláků? Úřady v JAR se chystají přestěhovat přibližně 500 těchto tlustokožců z Krugerova národního parku do rezervací na jihu Afriky. Chtějí tak zabránit pytlákům v lovu těchto ohrožených zvířat, jejichž rohy jsou na asijských trzích vysoce ceněným zbožím.