let na Měsíc

Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech?

Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství.

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Svou vesmírnou stanici na oběžné dráze nebude mít jen Země, ale dočká se jí i Měsíc. Její stavbu společně plánují Spojené státy a Rusko. 

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?

Čína chce do roku 2020 vyslat nepilotovanou sondu na Měsíc a přistát s ní na jeho odvrácené straně. Pokud by se to Číňanům podařilo, připsali by si na konto světové prvenství. Zatím se to nepovedlo žádné kosmické misi.

Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje naplnit sen mnoha sovětských generací a uskutečnit po roce 2030 pilotovaný let na Měsíc. Ruské plány s dobýváním vesmíru počítají i s nepilotovanou cestou na Mars.