Ne snad, že by na kometě existovala pozemská roční období – ale jak se kometa blíží ke Slunci, mění se i podmínky, které na ní panují. A naděje na oživení modulu, vyčkávajícího s vybitými baterkami v prozatímním stínu, každým dnem stoupá.

Dobývání vesmíru pokračuje. Ve středu přistál modul Philae, vypuštěný sondou Rosetta, na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.

Jules Verne i Karel Zeman by měli jistě radost. Lidstvo se prostřednictvím sondy Rosetta a jejího výzkumného modulu Philae chystá přistát na kometě – a vědci konečně ví, kam modul posadit.

Trvalo to deset let, ale trpělivost vědců teď přináší své fantastické ovoce. Sonda, vyslaná do vesmíru v roce 2004, včera konečně dorazila ke svému hlavnímu cíli, kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko.

Deset let cesty sluneční soustavou trvalo, než se evropská sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko. Zprávu potvrdila ve středu Evropská vesmírná agentura (ESA), která misi řídí. Kometa svým tvarem mnohým připomíná kachnu, tvoří ji totiž dvě části spojené "krkem". 

Podzemí ukrývá lecos, od pokladů přes dinosauří kosti po sem tam nějaké ty chilské horníky. Dostat se k jeho tajemstvím je pro nás ale technicky náročné a od určitých hloubek zatím nemožné.

Nedávno objevená kometa ISON, která příští rok na podzim proletí kolem Země, bude podle odhadu vědců zářit jasněji než Měsíc v úplňku a na obloze bude viditelná i pouhým okem. Velkou podívanou si ale lidé užijí pouze za předpokladu, že se kometa během své pouti směrem ke Slunci nerozpadne. Agentuře Reuters to řekl astronom Donald Yeomans z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).