koalice

Koalice ODS, TOP 09 a VV by podle květnového průzkumu společnosti SANEP ztratila většinu ve sněmovně. Zatímco po loňských volbách měla 118 poslanců a nyní po odchodu rebelů 115, podle hypotetického volebního modelu SANEP by jich po případných volbách bylo už jen 83.

Jednání koaličních špiček ve formátu K9 ve středu večer skončilo. Politici před novináře nepřišli, vládní mluvčí Jan Osúch pouze oznámil, že se dohodli na pravidelných schůzkách každý týden. Situaci kolem odchodu Radka Johna z vlády koaliční lídři nevyřešili.

Skupina poslanců TOP 09 a Starostové navrhla, aby se poplatek za komunální odpad od příštího roku zvýšil o sto procent, tedy z 500 na tisíc korun. Novelu zákona o místních poplatcích už poslali do sněmovny.

Poslanecká sněmovna v úterý hlasy koalice odmítla zařadit na program schůze návrh ČSSD, aby se premiér Petr Nečas (ODS) vyjádřil k problematice státních příspěvků na stavební spoření.

Vládní koalice je silně motivovaná, aby uskutečnila reformy, které od počátku označovala za smysl své existence. Od prosazení záměrů ji tedy neodradí ani většinově odmítavý postoj veřejnosti. Přesto je málo pravděpodobné, že by v této podobě dovládla celé čtyřleté období, domnívá se politolog Lukáš Jelínek.

Důvěra v koaliční vládu, která prochází vnitřní krizí a v úterý ustála parlamentní hlasování o vyslovení nedůvěry, od počátku letošního roku trvale klesá a kabinetu nyní důvěřuje pouze 21 procent lidí, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Největší opoziční strana ČSSD vyzvala koaliční poslance, aby se při hlasování o nedůvěře vládě vyslovili proti kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS). Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zopakoval, že jediným možným východiskem ze současné situace jsou předčasné volby.

Znamená skutečně dohoda o změnách ve vládě také konec vládní krize? Existuje řada pochybností a už se objevují důvody, proč lze pochybovat. VV mají nyní zřejmě největší obavy z Jana Kubiceho na vnitru.