V ázerbájdžánské metropoli Baku dnes začala výroční klimatická konference COP29

Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Počítá s tím novela zákona, kterou dnes v úvodním kole projednala Sněmovna. Letošní výnosy z povolenek se odhadují kolem 40 miliard korun.

Odborníci, kteří jsou součástí vědecké sítě o klimatické vědě, v nové knize rozkrývají, jakými strategiemi se podle nich řídí organizované sítě a jednotlivci, jejichž cílem je bránit Evropě v boji s klimatickými změnami. Klimatické obstrukce se drží při životě díky vzestupu krajní pravice nebo tzv. greenwashingu, uvádí publikace. Experti se věnovali jednotlivým 11 státům včetně Česka, jedna z kapitol je věnována Evropské unii jako celku. Na tiskové konferenci v Bruselu dnes knihu představili novinářům její autoři a zástupci The Climate Social Science Network (CSSN). Publikace je přístupná on-line.

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Zvyšující se teplota vzduchu úzce souvisí s větším rizikem úmrtí u starších osob. Zvláště ženy starší 85 let jsou kvůli dopadům klimatických změn ohroženy nejvíce, řekl na dnešní tiskové konferenci Klimatické koalice expert Tomáš Janoš z Masarykovy univerzity v Brně. Lékařka Klára Matoušková pak poukázala na problémy s chemickými látkami v životním prostředí, které se dostávají do lidského těla a narušují endokrinní systém.

Evropa není připravena na rychle rostoucí klimatická rizika, kterým čelí. Ve své hodnotící zprávě to uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), podle které mnohé z těchto hrozeb, například požáry či sucho, dosáhly kritické úrovně a bez naléhavých a rozhodných opatření by se mohly stát katastrofálními.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření. Oznámila to dnes v předstihu unijní služba Copernicus po zveřejnění dat za říjen. Ten se stal nejteplejším říjnem v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.