Vědci bijí na poplach: Blíží se nejsilnější El Niño v historii. Co čeká svět?

Zatímco většina lidí řeší ceny potravin, letní dovolenou nebo účty za energie, vědci upírají zrak k Tichému oceánu. Právě tam se totiž může rodit klimatický kolos, který má potenciál změnit počasí na celé Zemi. Některé nové předpovědi hovoří o nejsilnějším El Niñu, jaké kdy lidstvo zaznamenalo. A jeho důsledky mohou být dramatické: rekordní vedra, ničivá sucha, povodně, požáry i další zdražování. To, co se dnes odehrává tisíce kilometrů od Evropy, by se brzy mohlo dotknout každého z nás.

El Niño je přirozený klimatický jev spojený s neobvyklým oteplením vod v tropické části Tichého oceánu. Objevuje se zhruba každé dva až sedm let a dokáže ovlivnit počasí po celé planetě. V některých regionech přináší přívalové deště a záplavy, jinde naopak dlouhá sucha a extrémní vedra. Čím silnější El Niño je, tím výraznější bývají jeho dopady.

zdroj: Profimedia.cz

Nejnovější modely nyní naznačují, že rok 2026 by mohl přinést nejsilnější epizodu tohoto jevu v historii moderních měření. Podle meteorologa Bena Nolla téměř všechny současné scénáře počítají s oteplením vod v klíčové oblasti Tichého oceánu o více než tři stupně Celsia nad normál. Některé modely dokonce překračují hranici čtyř stupňů. Pokud by se tak stalo, šlo by o rekordní událost.

Další znepokojivé signály přicházejí od americké vesmírné agentury NASA. Její satelity zaznamenaly rozsáhlé masy mimořádně teplé vody pohybující se napříč Pacifikem. Podobné útvary se v minulosti objevovaly krátce před nástupem silných epizod El Niña.

Svět na hraně extrémů

Vědci varují, že dopady by mohly být mimořádně rozsáhlé. Některé části světa by zasáhly katastrofální záplavy, zatímco jiné by čelily rekordnímu suchu. Jižní oblasti Spojených států, části Jižní Ameriky, Africký roh nebo střední Asie během silného El Niña často zažívají nadprůměrné srážky a ničivé povodně. Austrálie, Indonésie, Karibik a části jižní Asie naopak trápí nedostatek srážek a extrémní vedra.

zdroj: Profimedia.cz

Právě sucho představuje jednu z největších hrozeb. V mnoha afrických zemích závislých na dešťových srážkách může dojít k prudkému poklesu úrody. Situaci navíc komplikuje současná krize na trhu s hnojivy. Kombinace neúrody a drahých zemědělských vstupů vyvolává obavy z hladomorů a prudkého růstu cen potravin.

Ohroženy jsou také globální dodavatelské řetězce. Více než 60 procent kalorií, které lidstvo spotřebuje, pochází pouze ze čtyř plodin: pšenice, rýže, kukuřice a sóji. Všechny jsou citlivé na extrémní počasí. Sucho, vedra nebo narušené monzuny mohou výrazně snížit sklizeň v řadě zemí a následně zdražit potraviny po celém světě. Silné El Niño rovněž zvyšuje riziko rozsáhlých lesních požárů. V Brazílii během předchozích silných epizod shořely miliony hektarů krajiny. Podobný scénář se může opakovat i tentokrát.

Od blackoutů po společenské nepokoje

Extrémní vedra zvyšují spotřebu elektřiny, protože miliony lidí sahají po klimatizacích. V zemích jako Indie nebo Čína, které stále významně spoléhají na uhlí, by to mohlo vést k ještě vyšším emisím skleníkových plynů. Současně však sucho ohrožuje výrobu elektřiny z vodních elektráren. Kolumbie například získává většinu své energie právě z vodních zdrojů. Během předchozích silných epizod El Niña musela vláda dokonce omezovat spotřebu elektřiny, aby zabránila rozsáhlým výpadkům.

zdroj: Profimedia.cz

Dopady pocítí i světové oceány. Omezení proudění chladných vod bohatých na živiny vede k poklesu množství planktonu, který je základem mořského potravního řetězce. Ubývá sardinek a ančoviček, což následně zasahuje větší ryby i celé rybářské komunity. Možná nejvíce znepokojivé jsou však sociální důsledky. Historické zkušenosti ukazují, že kombinace neúrody, rostoucích cen a ekonomických problémů může vyvolávat společenské napětí. Některé studie naznačují, že v tropických zemích se během let s El Niñem výrazně zvyšuje riziko občanských konfliktů a nepokojů.

Přesto odborníci zdůrazňují, že katastrofické scénáře nejsou nevyhnutelné. Technologie pro přechod k obnovitelným zdrojům energie již existují a zemědělství disponuje metodami, které mohou zvýšit odolnost vůči extrémnímu počasí. Problémem však zůstává rychlost, s jakou jsou vlády a mezinárodní instituce schopny reagovat.

Pokud se nejčernější prognózy naplní, nebude super El Niño jen další kapitolou v historii klimatu. Může se stát jednou z největších globálních zkoušek současné generace. A zatímco bohaté státy budou hledat způsoby, jak se s následky vyrovnat, nejvyšší cenu pravděpodobně zaplatí ti, kteří k problému přispěli nejméně.