Internet zaplavují bludy. V Česku vzniká nástroj na odhalení dezinformací

Českým internetem koluje tolik klimatických mýtů, že jejich ruční vyvracení přestává být dlouhodobě zvládnutelné. Tak popsal motivaci ke vzniku projektu Evidence.ninja Daniel Kortus, který na něj upozornil na Instagramu. Nový nástroj má podle něj pomoci s odhalováním, monitorováním a vyvracením klimatických dezinformací.

Nejde přitom jen o další web s články o klimatu. Evidence.ninja se prezentuje jako nástroj, který má pomocí umělé inteligence analyzovat klimatická tvrzení, identifikovat mýty a poskytovat fact-checking opřený o spolehlivé zdroje. Projekt vzniká ve spolupráci Asociace pro mezinárodní otázky a britské společnosti DiscourseLab.ai.

„Dost rychle jsem zjistil, že není v lidských silách je všechny ručně vyvracet. A právě proto vzniká Evidence.ninja,“ uvedl Kortus na Instagramu.

Jedním z plánovaných využití má být analýza delších videí, například z YouTube. Nástroj by z nich měl vytáhnout jednotlivá klimatická tvrzení, dohledat k nim relevantní vědecké zdroje a každé z nich vyhodnotit. Cílem je, aby si novinář, učitel, student nebo běžný uživatel mohl během několika minut ověřit, zda je konkrétní tvrzení podložené vědou, nebo jde o zavádějící argument.

Důležitá je především rychlost. Klimatické mýty se často šíří ve formě krátkých výroků, grafů bez kontextu nebo zdánlivě odborných tvrzení vytržených z delší debaty. Ruční ověřování každé podobné věty může zabrat desítky minut až hodiny. Pokud se ale stejný motiv objeví ve stovkách příspěvků, videí nebo komentářů, klasický fact-checking naráží na své limity.

Evidence.ninja uvádí, že staví na odborném výzkumu a pracuje s metodologií CARDS, tedy systémem pro počítačem podporované rozpoznávání klimatického popírání a skepticismu. Nástroj podle svých tvůrců využívá taxonomii 103 kategorií klimatických argumentů. To znamená, že nemá tvrzení hodnotit jen jednoduchou nálepkou pravda nebo lež, ale zařazovat je podle typu argumentu, se kterým pracují.

Podobný přístup může být důležitý právě u klimatu, kde zavádějící výroky často nestojí na úplně vymyšlených datech. Častěji pracují s vybraným obdobím, vytrženým grafem, nepřesnou interpretací nebo závěrem, který z původního zdroje nevyplývá. Uživatel tak může narazit na tvrzení, které na první pohled působí odborně, ale po zasazení do širšího kontextu mění význam.

Projekt už ukazuje i konkrétní výstupy. Evidence.ninja například zveřejnila analýzu klimatických mýtů ve stanovisku skupiny senátorů. V ní nástroj vyhodnocoval jednotlivé pasáže, přiřazoval je k typům argumentů z klimatické debaty a doplňoval k nim odborné vysvětlení.

Autoři projektu zároveň zdůrazňují transparentnost. Na webu uvádějí, že metodologie má být otevřená a ověřitelná. To bude pro podobný nástroj klíčové. Umělá inteligence může práci s velkým množstvím textu výrazně urychlit, sama o sobě ale nenahrazuje vědecký zdroj ani odpovědnost člověka, který s výsledkem dál pracuje.

Právě proto bude důležité, aby uživatel viděl nejen závěr, ale také cestu, která k němu vedla: jaké tvrzení nástroj našel, do jaké kategorie ho zařadil, o jaké zdroje se opřel a kde zůstává prostor pro nejistotu. U klimatických témat je taková opatrnost zásadní, protože veřejná debata se často vede přes zjednodušené slogany.

Evidence.ninja tak míří do prostoru mezi akademickým výzkumem, fact-checkingem a praktickou mediální gramotností. Pokud se tvůrcům podaří nástroj zpřístupnit veřejnosti v použitelné podobě, mohl by pomoci hlavně tam, kde lidé dnes narážejí na zahlcení informacemi. Ne každý má čas dohledávat vědecké studie nebo porovnávat výroky s klimatickými zprávami. Přesto stále častěji rozhoduje právě to, zda dokáže rozpoznat, co je podložené daty a co jen přesvědčivě znějící mýtus.

Pro novináře může podobný nástroj znamenat rychlejší první kontrolu tvrzení, pro učitele pomůcku do výuky a pro běžné uživatele způsob, jak se neztratit v debatách, kde se fakta míchají s dojmy. Konečný výsledek ale bude záviset na tom, jak dobře bude nástroj pracovat v češtině, jak kvalitní zdroje bude používat a zda jeho výstupy zůstanou srozumitelné i pro lidi mimo odbornou komunitu.