"Soudní znalci ničí lidské životy! Případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je téměř nulová," kritizoval stav českého znaleckého zkoumání v roce 2007 tehdejší ombudsman Otakar Motejl. A žádal okamžitou nápravu. Jenže ani po téměř deseti letech se  česká justice nedočkala žádné podstatné změny. Znalci v některých případech spravedlnosti spíš bránili, než aby jí pomáhali. 

I když víme, že důkazy byly pořízeny nelegálně, přesto je možno je použít. Pro koncept právního státu to není dobrá zpráva, tvrdí v analýze nedávného rozhodnutí Ústavního soudu a jeho důsledků právník Aleš Rozehnal. Zmíněný nález Ústavního soudu nabourává praxi, kdy se státní zástupci v některých mediálně sledovaných kauzách obraceli třeba v případě rozhodování o vazbě na jiné soudy, než kde se údajná trestná činnost stala. Nemá však zpětnou účinnost.

Brutálně napadají sousedy, spolužáky, učitele. Někteří dokonce i vraždí. Nikdo jim ale nemůže nic udělat, odbudou si pár let v diagnostickém ústavu a pak s čistým trestním rejstříkem vyjdou opět do ulic. Je jim totiž třináct nebo čtrnáct let. Změní něco nový zákon?

Sociální demokraté se dostali do mimořádně složité situace. Podle pravomocného rozsudku má ČSSD zaplatit právníku Zdeňku Altnerovi 338 milionů korun. Strana sice peníze sehnala, ale veřejně vyhlašuje, že se rozsudkem řídit nehodlá a vymýšlí prapodivné právní kličky. Sociálním demokratům přitom hrozí exekuce a daleko větší ostuda. 

Olomoucký soud poslal šéfa lihové mafie Radka Březinu za rozsáhlé obchody s lihem na 13 let do vězení, bez čtyř měsíců tak dostal nejvyšší možný trest. Kromě toho mu propadne majetek, včetně směnek. Jeho bratr Tomáš si za mřížemi posedí čtyři roky a také přijde o majetek, dostal ale status spolupracujícího.

Sledování své manželky Radky si objednal sám expremiér Petr Nečas, bál se o ni a o svou rodinu. Svou současnou manželku Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) jen pověřil komunikací s rozvědkou, příkazy jí ale nedávala. O své verzi natolik přesvědčil soudkyni Helenu Královou, že v květnu vydala osvobozující verdikt. Se jeho zdůvodněním přišel dnešní deník Právo.

Devět hlasů chybělo Anise Rassoulové, aby se stala první ženou zvolenou do afghánského nejvyššího soudu. Její kandidaturu v parlamentu napadli konzervativci s odůvodněním, že ženy se během menstruace nesmí dotýkat koránu, což by ji omezovalo v práci. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Kritici zákona o státním zastupitelství podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána nevědí, co chtějí. Ale za základními tezemi předlohy stojí. "Pokud bychom náhodou připravili zákon, který by nikdo nekritizoval, byl by to signál, že jej musíme celý přepsat, protože by to znamenalo, že je bezzubý, zbytečný, že nic neřeší," prohlásil šéf resortu justice.