Japonsko

Tisíce rodinných domů, panelákových sídlišť, moderní nemocnici, široké bulváry a dětská hřiště. Město moderního střihu s jedinou vadou. Nežijí v něm žádní lidé. Z různých důvodů se v lidských dějinách z center světového dění a bohatství staly pustiny bez života. 

Japonsko a Jižní Korea uzavírají v těchto dnech společnou dohodu o korejských válečných sexuálních otrokyních, které byly násilím drženy v japonských armádních nevěstincích. Japonské úřady ale zároveň čelí obvinění, že i nyní pouze nečinně přihlížejí případům zneužívání mladých dívek.

Kdepak romantika, detektivky nebo sci-fi. Japonci hltají romány o podnikání s manažerem jako hlavním hrdinou. 

Japonci, kteří nemají peníze na pohřeb, stále častěji věnují svá těla na vědecké účely. Zatímco lékařské fakulty potřebují jen pár desítek mrtvol ročně, na seznamu jsou desítky tisíc dárců. Jenže zdravotní školy tak velký počet těl nezvládají, nemají je kde skladovat.

Jsou nemocní, trpí stařeckou demencí a inkontinencí, někteří sotva stojí na nohou. Místo toho, aby je jejich majitelé nechali uspat, dožívají staří japonští domácí mazlíčci v luxusních domovech důchodců. Čeká je tam specializovaná péče, stejná, jakou dostávají jejich zpravidla taktéž letití páníčci, kteří se o ně už nezvládají starat.

Když se v roce 2007 vyšplhala japonská statistika zastřelených lidí na číslo 22, byl z toho národní skandál. V zemi, kde je držení téměř všech zbraní zakázané, to bylo nevídané. Vždyť se tu svých samopalů vzdávají i členové Yakuzy.

Na roli gejši se Japonky připravují už odmala, deset let musí studovat správné způsoby, umění tradičního tance, hraní na loutnu, ale také etiketu a hlavně umění konverzace. Svou dokonalou image nesmí na veřejnosti nikdy narušit, jako důvěrnice významných osobností by skončily a roky asketického života a tvrdé dřiny by vyšly vniveč. 

Asijské mocnosti plánují vznik vůbec největší zóny volného obchodu na světě. Jižní Korea, Čína a Japonsko se dohodly, že společně vytvoří největší regionální ekonomické partnerství.