Islámský stát (IS)

Neuplynul ještě ani rok od masakru v redakci francouzského satirického časopisu a útoku na košer samoobsluhu a Francií otřásl další teror.  Proč mají islamisté spadeno zrovna na Francouze? 

Američané se pokusili zlikvidovat britského islamistu Mohammeda Emwaziho, kterého svět zná spíše jako "džihádistu Johna", popravčího Islámského státu. Pentagon si nyní ověřuje, zda se útok povedl. 

Iráčtí Kurdové ráno zahájili ofenzívu, chtějí osvobodit strategické město Sindžár, které od loňského srpna ovládá Islámský stát. Půdu jim připravily spojenecké nálety vedené koalicí v čele se Spojenými státy.

V poslední vteřině záznamu z černých skříněk ruského airbusu je podle vyšetřovatelů na 90 procent slyšet zvuk exploze bomby. Agentuře Reuters to sdělil jeden z členů vyšetřovacího týmu.

Tajné služby zachytily rozhovory mezi vůdci Islámského státu v syrském Rakka a osobami na Sinajském poloostrově. Údajně se chlubili, že se jim minulý týden v Egyptě podařilo sestřelit ruské letadlo a mluvili o bombě na palubě, uvedla americká televizní stanice NBC. Britská vláda uvedla, že to nebyla první nebezpečná situace v egyptském vzdušném prostoru - v srpnu se raketě vyhýbalo britské dopravní letadlo.

Verze s bombovým útokem na palubě ruského Airbusu A321 by se náramně hodila Spojeným státům a celkově západní koalici. Alespoň tedy z krátkodobého hlediska. Pro Rusko a Egypt je to naopak nejhorší možný a nejméně výhodný scénář. Pokud se však ukáže, že to byl skutečně teroristický počin Islámského státu nebo některého ze spřízněných radikálních uskupení, co bude dál?

Vypadá to, jako kdyby Rusům a Američanům šlo v Sýrii úplně o stejnou věc – bojovat pouze a výhradně s Islámským státem. Bílý dům tvrdí, že tam posílá vojáky jen kvůli IS, jejich úkolem není svržení syrského prezidenta Bašára Asada. Rusové zase trvají na tom, že jejich intervence nemá za cíl syrské opoziční síly, ale jedině ozbrojence z IS. Zvláštní, že se Moskva a Washington nedokážou dohodnout na společném postupu…

Dlouhé hodiny pochodoval Tureckem, dalších dvacet hodin strávil v chladírenské dodávce během cesty napříč jižní Evropou. Cestoval do Německa, kde měly všechny jeho strasti skončit. Žádný happyend se ale nekonal. Realita ho donutila vrátit se zpátky do iráckého Irbílu spolu s desítkami dalších Kurdů.