Írán

Je saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán bezohledný mocenský stratég, který arabský svět zatahuje do stále hlubší krize, aby zajistil své zemi vůdčí postavení? Anebo je to odvážný reformátor, který chce konečně zatočit se středověkými tradicemi a všudypřítomnou korupcí a udělat z ropné monarchie moderní stát západního typu? O co vlastně jde novému silnému muži v Rijádu, kromě konsolidace vlastní moci? Je to vizionář a reformátor, nebo mocí posedlý válečný štváč?

Ve snaze najít práci a lepší budoucnost pro rodinu odchází do Íránu statisíce afghánských šíitů. Když se jim nezadaří ani tam, stanou se lehkým cílem syrských verbířů a odjíždějí jako žoldáci do Sýrie bránit režim prezidenta Bašára Asada.

Americký prezident Donald Trump v pátek představil novou politiku vůči Íránu. Kromě oznámení nových sankcí odmítl certifikovat plnění dohody o jaderném programu, čímž možná nastoupil cestu vypovězení klíčového mezinárodního dokumentu Kongresem.

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová protiimigrační opatření, která nově zahrnují další tři země. Zákaz cestovat do Spojených států se tak podle tiskových agentur bude týkat občanů osmi států, a to KLDR, Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely. Nově se tedy zákaz rozšíří na občany KLDR, Venezuely a Čadu. Z původního seznamu šesti převážně muslimských států, jejichž občanům se Trump snažil omezit vstup do USA, byl vyřazen Súdán.

Když v polovině roku 2009 íránská policie v ulicích brutálně zasahovala proti masovým demonstracím a z prezidentského křesla hřímal do světa výhrůžky Mahmúd Ahmadínežád, asi málokdo si představoval, že o pouhých osm let později ve volbách pohodlně znovu zvítězí někdo jako Hasan Rúhání. Tedy umírněný zastánce otevření se světu, postupných reforem a architekt dohody o jaderném programu, kandidující s cílem vyvést zemi z izolace.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) podle mluvčího Petra Malého našlo v kauze Shahrama Abdullaha Zadeha vážné pochybení při nakládání policie s odposlechy. Chyboval i dozorový státní zástupce u vazebního řízení se Zadehem. Jde o druhou větev kauzy tohoto česko-íránského podnikatele souzeného pro daňové úniky, kdy byl s dalšími lidmi obviněn mimo jiné z ovlivňování svědků.

O více jak třetinu oproti roku 2015 klesl loni počet poprav ve světě. Vyplývá to z výsledků výroční zprávy Amnesty International. Problematická je však v tomto ohledu Čína, která údaje o počtu poprav tají. 

Íránská ekonomika už nestojí nad propastí. Vláda se ji snaží liberalizovat, stále se však nepodařilo ji zlepšit natolik, aby to prezidentovi Hasanovi Rúháního zajistilo dostatečnou podporu v květnových volbách, v nichž se bude ucházet o druhý mandát. Jeho šance nicméně zvyšuje fakt, že se konzervativci nejsou schopni dohodnout na protikandidátovi.