Evropská unie

Řecká krize změnila postavení hvězd na nebi evropské politiky. Jak si v ní vedli hlavní aktéři?

Poté, co země Evropské unie v uplynulých týdnech odmítly kvóty a shodly se na dobrovolném dělení, se ukázalo, že zájem mají jen o zhruba 32 ze 40 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku. Lucembursko v předsednické roli bude nyní vyjednávat se zeměmi, které nabídly méně míst, než se od nich čekalo - například s Polskem, Španělskem či Slovenskem.

Francouzský prezident François Hollande podporuje vznikl společné vlády pro 19 zemí eurozóny. Jednotná vláda by podle něj měla mít společný rozpočet a parlament, napsal v článku pro francouzský týdeník Journal du Dimanche.

Nekompromisní postoj Německa k řecké krizi poškozuje pověst této země. Přitom Německo se už od konce druhé světové války snažilo zbavit obrazu "krutého státu". Důsledné trvání německých politiků na tvrdých a úsporných opatřeních v případě řešení řecké dluhové krize, jakoby tento nelichotivý obraz znovu oživovalo. Po sociálních sítích už teď kolují karikatury německých politiků, třeba kancléřky Angely Merkelové jako "Angely Lecter" pojídající EU. 

Ministři financí zemí eurozóny se ve čtvrtek dohodli na překlenovací tříleté půjčce pro Řecko ve výši sedmi miliard eur. Půjčka má zadlužené zemi zajistit financování do doby, než se Athény a eurozóna dohodnou na pomoci z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Český premiér Bohuslav Sobotka kritizoval Evropskou komisi (EK) za to, že chce při pomoci Řecku použít Evropský finanční a stabilizační mechanismus (EFSM), který je podle něj zcela nefunkční 

Řecký parlament většinou hlasů schválil první část reforem, které požadovali zástupci zemí eurozóny za nový mezinárodní záchranný program. Reformy nakonec parlamentem prošly především díky hlasů opozice, protože někteří členové vládní strany SYRIZA pro ně nehlasovali. 

Řecký dluh je neudržitelný a krize může přimět eurozónu k přechodu k fiskální unii nebo rozpadu, tak se k současné situaci staví Mezinárodní měnový fond (MMF), jak píše ve středečním vydání listu The New York Times ekonomický komentátor Times Josh Barro. Měnový fond podle něj ve svém stanovisku v podstatě nezúčastněně konstatuje, že eurozóna je nefunkční. 

Jednání mezi řeckými politiky a představiteli EU doposud neudělala definitivní tečku za vleklou dluhovou krizí. Mezi různými způsoby řešení současné situace kolem Řecka zazněla i myšlenka, že přijetí eura není nevratné, což jenom ukazuje, jak se diametrálně odlišují německé a francouzské představy o měnové unii.