EU

Řecká vláda v čele s premiérem Jorgosem Papandreem se nejprve rozhodla, že vypíše referendum, v němž by se měla občanů zeptat, zda souhlasí s výsledky summitu, které mají Řecku odpustit polovinu jejich dluhu a na druhou stranu je zavázat ke drastickým úsporným opatřením.

Vůdkyně ukrajinské opozice Julija Tymošenková dnes vyzvala státy Evropské unie, aby bez ohledu na její věznění pokračovaly ve sbližování s Ukrajinou. V dramatickém "dopise z vězení", o němž informovala agentura Reuters, Tymošenková uvedla, že asociační dohoda je pro ni osobně naplněním "evropského snu" a pro Ukrajinu ochranou její nezávislosti.

Dluhová krize v eurozóně podle prezidenta Evropské centrální banky (ECB) ještě neskončila a na odvolání poplachu je moc brzy. Jean-Claude Trichet to řekl v rozhovoru, který v neděli zveřejní německý list Bild.

Dohodu nad záchranným plánem eurozóny ekonomové a politici, které oslovila ČTK, vesměs vítají. Analytici ale upozorňují, že budou zřejmě nutné hlubší změny ve fungování eurozóny.

Až překvapivou rozhodnost prokázali na nočním summitu EU vrcholní představitelé zemí eurozóny. Zároveň však ještě přijatá řešení zřejmě nebudou stačit na trvalé vyřešení finanční krize. Takové je dnes převažující hodnocení zasedání Evropské rady, která rozhodla o výrazném zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF a na odpisech přibližně poloviny řeckých dluhů při současné rekapitalizaci evropských bank.

Členské země eurozóny navrhují několikanásobně zvýšit úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF). Vyplývá to z návrhu usnesení, z něhož cituje agentura Reuters. Podrobnosti ministři financí budou mít v listopadu. Kurz eura se po zprávě vrátil k růstu a vůči dolaru vystoupil nad 1,39 USD. Vzhůru se vydaly také americké akcie.

V Bruselu se dnes uskuteční summity Evropské unie a eurozóny, které budou s napětím sledovat světové finanční trhy. Evropští lídři slibují, že přijdou s komplexním opatřením na vyřešení dluhové krize, která zmítá hlavně eurozónou, ale současně ohrožuje i evropskou a světovou ekonomiku.

Evropští vyjednávači podle dnešního vydáni Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdou linii. Po bankách chtějí, aby odepsaly 60 procent dluhů. Finanční domy navrhovaly 40 procent.