EU

Finský premiér Juha Sipilä v sobotní televizní debatě nabídl svůj dům žadatelům o azyl. Zároveň své krajany vyzval k solidaritě s uprchlíky, kteří utíkají před válkou. Úplně opačný přístup zvolil český exprezident Václav Klaus, který v sobotu představil petici proti migrantům, ve které českou vládu vyzývá k zajištění hranic a odmítnutí tlaků na změnu unijní azylové politiky. 

Šéf Evropské komise Evropské komise Jean-Claude Juncker se dohodl s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem na tom, že EU poskytne Ukrajině asi 1,8 miliardy eur (asi 49 miliard korun) výměnou za reformy. Ve čtvrtek se věřitelé dohodli s Ukrajinou, že jí odpustí část dluhů. Ukrajinská ministryně financí, aby se k prominutí části dluhu také připojilo. Ruský ministr financí Anton Siluanov tuto možnost odmítl. 

Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Obama vyzval EU k většímu úsilí v hledání řešení v krizi na Ukrajině a kancléřce poděkoval za to, jak se Německo chová k uprchlíkům. 

Německo obviňuje EU, že jedná pomalu v budování jednotné azylové politiky, přerozdělování uprchlíků i ve sjednocování standardů péče o migranty. Evropská komise ale takovéto nařčení odmítá. Někteří němečtí politici žádají, aby v celé EU byly zavedeny závazné kvóty, které by zohledňovaly možnosti jednotlivých členských států. 

Česko jako jediné z EU vetovalo návrh, aby se představitelé Unie nezúčastnili čínských oslav výročí konce druhé světové války. Informovaly o tom Hospodářské noviny (HN), které se odvolávají na ministerstvo zahraničí. Premiér Bohuslav Sobotka i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ale prezidentovu cestu nezpochybňují.  

Moc vysoké zadlužení země a zatím neuspokojivé výsledky reforem. Takové důvody uvádí Mezinárodní měnový fond (MMF) pro své rozhodnutí zatím se nezapojovat do finančního programu na pomoc Řecku. 

Řecký parlament schválil vládní reformy, které jsou důležité při dalším vyjednávání s věřiteli o získání nové finanční pomoci pro zadluženou zemi.  Nové reformy zavádějí některá tvrdá opatření, jako je navýšení některých daní a snížení výdajů např. na obranu. O reformách budou ještě jednat ministři financí zemí eurozóny, kteří rozhodnout, zda budou pokračovat rozhovory o poskytnutí finanční pomoci Řecku. 

Představitelé jednotlivých států osmadvacítky se v neděli sejdou, aby rozhodli o řešení řecké krize. Oznámila to německá kancléřka Angela Merkelová. Šéf Evropské rady Donald Tusk mezitím potvrdil, že neděle je definitivní termín, do kterého se situace kolem Řecka vyřeší. Jednou z variant je i odchod země z eurozóny. Představitele EU mezitím ujišťují, že Evropská centrální banka pomůže řeckým bankám udržet se nad vodou do nedělního summitu EU. Řecko už také oficiálně podalo žádost o novou úvěrovou pomoc.