Kolikrát jste si už něco přáli a doufali, že se to splní? Možná to bylo tajné přání vyslovené při padání hvězdy. Možná tiché zašeptání v duchu těsně před usnutím. A možná i seznam snů napsaný na papír a schovaný pod polštář. A přesto… nic. Místo vysněné práce přišlo odmítnutí. Místo lásky další zklamání. Proč? Možná v tom není nic složitého prostě si  přejete špatně.

Říká se, že oknem do duše jsou oči. Znáte ale ten moment, kdy se někdo jen ozve a vy hned víte? Jedno „ahoj“ a je jasné, že má špatnou náladu. Nebo že se zamiloval. Nebo že plakal. Ani se nemusíte dívat, stačí poslouchat. Ne co říká, ale jak. Barva hlasu, rytmus, melodie, výška i chvění dokážou prozradit mnohem víc, než bychom řekli konkrétními slovy a nemusíme být fonetičtí experti.

Každý z nás své jméno získal nějakým způsobem. Možná ho rodiče vybírali s láskou a citem, možná jsme ho zdědili po babičce, nebo ho dostali po někom, kdo pro naši rodinu hodně znamenal. Ať už to bylo jakkoliv, není to jen soubor písmen. Je to kód, který o nás prozradí víc, než si myslíme.

Všichni víme, jaké je to mít strach, zažít pocit štěstí nebo se stydět. Ale víte, co to znamená, když jste přehnaně proničtí, cítíte ke svému sourozenci neodolatelný brabant, nebo máte malu s šéfem ve výtahu? 

Co je lepší? Vyrazit do divadla, nebo dostat nový telefon? I když se může na první pohled zdát, že je lepší někomu dát hmotný dárek, vědci nesouhlasí. Hned několik studií naznačuje, že zážitky člověka naplňují větším štěstím. Dobrá zpráva pro nestíhající Ježíšky, ne?

Pusťte si pořádně dojemný film a už za hodinu a půl byste se mohli cítit až neuvěřitelně šťastní. Ačkoli se říká, že smích je nejlepší lék, podle nizozemské studie publikované v odborném magazínu Motivation and Emotion je to právě naopak.

Každý z nás se podvědomě něčeho bojí. Existují klasické, velké obavy, které sdílíme téměř všichni, jako je strach ze smrti, strach z bolesti. S moderní dobou a s ní spjatým životním stylem však přicházejí nové obavy jako strach z nezaměstnanosti či profesního neúspěchu, píše list Le Figaro. A všechny tyto podvědomí strašáci významnou měrou otravují náš život na každém kroku. Je možné se jim bránit?

Facebook je mezi sociálními sítěmi gigantem, který se nemusí nikoho na nic ptát. Nikoho proto asi příliš nepřekvapí, že si s osobními daty uživatelů nakládá pod záminkou výzkumu prakticky jak chce. Poslední 'experiment ' ovšem překročil všechny hranice - Facebook ve spolupráci se dvěma americkými univerzitami záměrně manipuloval s příspěvky uživatelů, aby zjistil, jakým způsobem se bude měnit jejich chování a prožívání. Výzkum jako takový je samozřejmě zarážející, daleko zajímavější je reakce veřejnosti, kterou chování Facebooku nejprve naštvalo, během krátké chvíle na to ale zcela zapomněla.