Spojené státy se opět vracejí k jednání s Ruskem. Po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, které se uskutečnilo minulý týden v Soči, je jasné, že oba státy chtějí zase spolu jednat na nejvyšší diplomatické úrovni, píše agentura AFP. 

Česko zastavilo obchod s Íránem, který se týkal nákupu technologií použitelných pro obohacování jaderného materiálu. Íránci totiž předložili falešné dokumenty. O obchod se také zajímala komise OSN. 

Poprvé od odhalení íránského jaderného programu v roce 2002 se světové mocnosti s dokázaly dohodnout s islámskou republikou na předběžných podmínkách pro pokračování jejího jaderného programu. Osud historické smlouvy a lepších časů, na které se blýská vztahům mezi Teheránem a mezinárodním společenství, leží prakticky jen v rukou Íránců. Vyplatí se Západu jeho důvěra?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním rozhovoru pro televizní stanici CNN varoval před závody ve zbrojení, které v Perském zálivu podle něj vyvolá nová dohoda o íránském jaderném programu. Kromě židovského státu mají z dohody strach i sunnitské muslimské země v oblasti Perského zálivu.

Americký prezident Barack Obama se snaží získat pro dohodu s íránem co nejvíce podpory, protože mnoho členů Kongresu ji naopak odmítá. V pravidelném rozhlasovém vystoupení vysvětloval Američanům, nakolik je smlouva s Teheránem výhodná. O co nejširší podporu dohody se Západem usiluje i íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

Americký prezident Barack Obama se dohaduje s Kongresem o tom, kdo bude mít rozhodující slovo ve schvalování dohody o íránském jaderném programu. Prezident se bojí zamítavého přístupu republikánských kongresmanů, kterým vadí rušení hospodářských sankcí výměnou za vstřícnější přístup Teheránu. Výhrady k dohodě ovšem mají i demokraté, což zvyšuje šanci, že prezident bude  přehlasován.