dobývání vesmíru

Napadlo vás někdy, nakolik zranitelní jsme v souvislosti s rostoucí závislostí na technologiích? V digitální éře začínají být pozemní války pomalu pasé. Abyste paralyzovali celou zemi, stačí sestřelit nebo ovládnout pár satelitů. Stojí svět na prahu satelitních válek? 

Když se 6. prosince 1998 na nízké oběžné dráze Země spojily první dva moduly Mezinárodní vesmírné stanice (ISS): ruská Zarya a americká Unity, v dějinách světové kosmonautiky se to zapsalo jako jedna z klíčových historických událostí. Od té doby se ISS rozšířila na celkem patnáct hlavních natlakovaných modulů a již osmnáctým rokem slouží mezinárodnímu výzkumu vesmíru.

Tohle jste doslova ještě neviděli. Sondě New Horizons se podařilo při průletu kolem Pluta pořídit zatím nejostřejší snímky povrchu trpasličí planety. 

Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.

Mars poutá lidskou představivost od pradávna. Z řeckých mýtů se přesunul do centra vědeckého zájmu, ale to na jeho zajímavosti nijak neubralo. Ještě před 100 lety čekali někteří astronomové, o autorech fantastické literatury nemluvě, na Marsu rozvinuté civilizace nebo alespoň mnohobuněčné živočichy a rostliny. S pokračujícím průzkumem se ovšem očekávání smrskla přes lišejníky až k pouhým jednobuněčným organismům – obdobám pozemských bakterií. 

Bakterie a další mikroorganismy jsou na povrchu naší planety takřka všudypřítomné a v nezanedbatelném množství se vyskytují i hluboko pod zemí a vysoko v atmosféře. Některé druhy přežijí sterilizaci párou o teplotě stovek stupňů celsia, další si lebedí v prostředích plných těžkých kovů a dalších pro "vyšší" organismy zaručených jedů a ještě jiné v klidu rozchodí zásah radiací deset tisíckrát silnější než jaká by zabila člověka. Na tyto nezmary ale narazíme také v důkladně sterilizovaných prostředích – lékaři by mohli vyprávět. 

Čím je způsobena obrovská rozmanitost povrchu Pluta, hluboké kaňony na Charonu či jasný povrch menších měsíců Hydry a Nix? NASA nedávno zveřejnila první souhrnnou publikaci o Plutu a jeho systému na základě dat z červencového průletu New Horizons. Sice jde zatím o vyhodnocení teprve zlomku celkových dat, ale i tak nám napovídá více o tomto záhadném systému. 

Hvězda s katalogovým názvem KIC 8462852 v uplynulých dnech prolétla světovými médii jako těleso, u kterého by se teoreticky mohla nacházet uměle postavená megastruktura. Co některé odborníky k této hypotéze vedlo, jak ji plánují testovat a jaké další možnosti mohou existující pozorování vysvětlit?