Čeština je krásný jazyk, který ukrývá nespočet zapomenutých pokladů. Když se ohlédneme do minulosti, objevíme slova, jež dnes téměř neslýcháme – a přesto stojí za to je oprášit a znát jejich skutečný význam. Možná opravdu dobré češtináře jen tak něco nezaskočí, ale… ale pozor, právě teď prověříme, jak hluboké jsou vaše jazykové znalosti.

Sedmnáct a půl tisíce slov v tuto chvíli obsahuje unikátní webový slovník slangové řeči Čeština 2.0. Tvoří ho sami uživatelé, kteří do něho jen za poslední týden přidali přes 150 nových slov. Většina z nich se přirozeně týká koronavirové epidemie a opatření s ní spojených, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Začalo to SMSkami a internet (hlavně internet v mobilech) to dovršil. Čeština už zřejmě nikdy nebude stejná. Utěšovat se můžeme snad jen tím, že pokrok nezastavíš a ostatní jazyky na tom nejsou o nic lépe. 

Skupina komunistických poslanců předložila návrh zákona o úředním jazyce. Cílem je zachránit český jazyk před zahraničním, zejména anglickým plevelem a pomoci jazykově ne zcela dobře vybavené části české populace, aby se v záplavě nejrůznějších cizojazyčných názvů neztratila. 

Audiofil neboli člověk, který si potrpí na kvalitní reprodukci hudby. Nebo taky stereobuzna – aspoň podle internetového slovníku Čeština 2.0, který v tuto chvíli obsahuje přes sedm tisíc převážně slangových a často, jemně řečeno, méně korektních výrazů. Každý týden jich v průměru přibývá kolem osmdesáti.