Obecné a mlhavé podezření, že někdo přijímá úplatky, samo o sobě na povolení odposlechu nestačí. Soudy musejí být při zkoumání důvodů náročnější, vzkázal nedávno Nejvyšší soud. Kritizoval tak praxi tzv. velrybaření, kdy policie teprve z vágně povolených širokých sítí odposlechů plete korupční kauzy. "Odposlechy v trestním řádu nejsou koncipovány jako první věc, kterou máme zkusit a čekat, jestli se někdo chytí, ale téměř jako poslední nástroj, pokud všechny ostatní selžou nebo jsou nepoužitelné," připomíná v rozhovoru pro HlídacíPes.org právník Jan Vobořil, ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium.

Česká politická scéna dlouhodobě trpí nízkým morálním standardem. Debata o nejrůznějších činech se velmi často smrskává na konstatování, zda to bylo legální či ne, což ve výsledku mohou rozhodnout jen soudy. Od politiků ale musíme požadovat mnohem víc, než jen dodržování zákonů - měli bychom po nich chtít, aby se chovali slušně.

Kdesi ve vysokých patrech veřejné žaloby sedí skupina spiklenců, kteří aktivisticky vstupují do politického života. Není to syžet špionážního románu, ale závěr vyšetřovací komise, který schválila sněmovna demokratického státu. Česko, 2017. Umožňuje to mimo jiné gumový trestní řád, který by se měl změnit, konstatuje sněmovna. A teď, co se s tím stane: Nic. Česko, 2017, píše v komentáři na webu Hlídací pes Robert Malecký. 

Vejce hozená na prezidenta roztočila soukolí úřednické a justiční mašinérie. Točí se déle než dva roky a jen tak se nezastaví. Případ se podruhé dostává k soudu.

Dívka ze Somálska, které Střední zdravotnická školu v Praze 10 zakázala nosit hidžáb, neuspěla se žalobou. Soud se ale nezabýval podstatou věci, pouze konstatoval, že dívka muslimského vyznání k újmě nemohla dojít, neboť se nikdy formálně nestala studentkou školy. Jaký je vztah mezi právem na svobodu vyznání a českým ústavním pořádkem, rozebírá analýza právníka Aleše Rozehnala.

Manipulace s trestním řízením je zločin, který patří do doby stalinismu. Slova advokáta Zdeňka Koudelky uzavírají seriál věnovaný odposlechům a nedávným rozhodnutím justice, která se jejich povolování týkají. Šlo třeba o zrušující rozsudek v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebo přezkum v případu bývalého policejního šéfa z Liberce Miroslava Dvořáka, kde Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

Vláda na svém středečním zasedání stáhla novelu zákona o Veřejném ochránci práv z Poslanecké sněmovny. Podle ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojky (ČSSD) byla norma neprosaditelná. Proč tomu tak je?

Orlové práva se po třech a půl letech od zásahu na Úřadu vlády dočkali prvního (byť nepravomocného) odsuzujícího rozsudku nad Janou Nečasovou (Nagyovou). Je to podmínka za vynesení utajené zprávy BIS lobbistovi Ivo Rittigovi. Katarze se ovšem zatím nekoná. Odsouzení totiž stojí a padá s pořízenými odposlechy, jiné důkazy v kauze nebyly. Což, a to není úplně obvyklé, připouští i soudce, který úterní rozsudek vynesl, píše Robert Malecký v komentáři pro web Hlídací pes.