černý mor

Je pokládán za první pandemii. Nový výzkum však dřívější představy o moru v éře císaře Justiniána I. boří.

Nejhorší epidemie, která ve středověku postihla Evropu, postupovala ve srovnání s nynějším koronavirem pomalu. Nepoháněly ji tryskové  motory. Byla ale nezadržitelná.

V polovině 14. století v Evropě řádila epidemie dýmějového moru známá jako černá smrt. Navzdory vysoké úmrtnosti, která ji provázela, však po několika letech ustoupila. Teorie o tom, proč se tak stalo, jsou různé. Seznamte se s těmi, o kterých se hovoří nejčastěji.

Koncept karantény, kdy člověk zůstává doma a vyhýbá se sociálnímu kontaktu, aby se omezilo šíření nemoci, není ničím novým. Stačí se vrátit trochu do minulosti. Nejedna slavná historická postava izolaci zažila a některým dokonce výrazně proměnila život a ovlivnila jejich další působení.

Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.

Dva turisté, z toho jedno dítě, si z výletu do amerického Yosemitského národního parku přivezli morem, který přenášejí veverky a blechy. Úřady proto část parku uzavřely a oblast ošetřují insekticidy. Mor se sice u zvířat objevuje i v dnešní době, případy jeho výskytu u lidí jsou ale vzácné. 

Krysy domácí se možná už brzy dočkají očištění jména a budou se kvůli nim muset přepisovat dějiny. Z šíření moru byly totiž po staletí obviňovány zřejmě neprávem. Černou smrt podle nových vědeckých poznatků přenášela roztomilá zvířátka, která má doma nejedno dítě – pískomilové.

Epidemie černého moru v době středověku, která si vyžádala miliony mrtvých, zapříčinila pozitivní vývoj lidského zdraví budoucím generacím. Zjištění přinesly výsledky analýz koster na londýnských hřbitovech.