Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských Muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle verdiktu je stát odpovědný za asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenici nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců.

Na jejím místě by se bál ocitnout kdejaký muž, ona to přitom dělá už 20 let. Likviduje miny, které v její zemi zůstaly po občanské válce. Doma na ní čekají čtyři děti, každý odchod do práce proto i po letech prožívá. 

Zvolení prvního Srba od války starostou Srebrenice, která zažila nejhorší masakr od druhé světové války, se může zdát jako obrovský posun, jenže zároveň to ukázalo na přetrvávající propast mezi Srby a bosenskými Muslimy (Bosňáky) zůstává nadále. 

Sto tisíc mrtvých a statisíce lidí, kteří museli opustit své domovy. Bosenská válka v 90. letech trvala sice "jen" tři a půl roku, ale byla nejkrvavějším konfliktem doprovázejícím rozpad tehdejší Jugoslávie. Zbraně utichly až 21. listopadu 1995 po vyjednání mírové dohody v americkém Daytonu a jejím podepsání 14. prosince. Za svou roli v konfliktu si trest odpykala jen Biljana Plavšičová, která se na jaře 1992, když vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ten na soud teprve čeká, například Slobodan Milošević se ale rozsudku za genocidu a válečné zločiny nedočkal, zemřel před jeho vynesením.