antibiotika

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik. 

Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii. Nové látky si nechali patentovat a zahájili rozsáhlé testování. K medicínsky použitelnému léčivu bude ale podle Evy Jurkové z Akademie věd ČR potřeba ještě mnoho let práce. 

Když se do novinových titulků dostanou antibiotika, je to ve valné většině případů proto, že se řeší jejich nadměrné předepisování. Zavedená forma léků, likvidujících nežádoucí mikroorganismy v těle, je tu s námi bezmála celé století, ale její výzkum už nějaký čas přešlapoval na místě.

Švédští vědci zjistili, v čem přesně spočívá germicidní účinek medu. Může za to unikátní skupina 13 bakterií mléčného kvašení, které se do medu dostávají z medového váčku včel. Závěry svého zkoumání zveřejnili odborníci v časopise International Wound Journal. 

Dozorové orgány ministerstva zemědělství (MZe) kontrolují po celém Česku dovážené drůbeží maso. Mimořádná kontrolní akce souvisí s aférou s údajným nedovoleným podáváním zakázaných antibiotik v chovech v sousedním Polsku, informovaly dnes MZe a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).