Uprchlíci musí respektovat pravidla země, ve které se nacházejí. Pokud se jim to nelíbí, mohou klidně odejít pryč, řekl prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro server Blesk.cz. Migrantům zejména z Blízkého východu a Afriky zároveň vzkázal, že je do Česka nikdo nezval. Podle něj je mnohem lepší pomáhat uprchlíkům na jejich území. 

Na hranicích se Srbskem v pondělí začala maďarská armáda stavět plot, který má zemi pomoci zastavit příliv nelegálních uprchlíků. Bude vysoký čtyři metry a dlouhý celkem 175 kilometrů. Hotový by měl být během několika měsíců. Maďaři přitom nejsou první, kdo se oplocuje na hranicích s jinou zemí. 

Do roku 2017 chce Česko přijmout 1500 uprchlíků, z toho 1100 ze prostoru Evropské unie a 400 mimo, zejména pak z uprchlických táborů v Jordánsku či Sýrii. Podle premiéra Bohuslava Sobotky půjde o jednorázovou solidární akci a první "várku" by měla země přijmout v září.

Jižní hranice schengenského prostoru není dostatečně zabezpečena, a proto by bylo dobré, aby EU začala uprchlíky, kteří do Evropy proudí přes Řecko a Itálii, pomalu vracet zpět. Po jednání Sněmovny to řekl český premiér Bohuslav Sobotka s tím, že Česko bude po EU požadovat, aby navracení uprchlíků postupně začalo fungovat. 

Lidovci podpoří přijetí uprchlíků, prchajících před Islámským státem. Na tiskové konferenci to oznámil předseda strany Pavel Bělobrádek. Lidovci chtějí běžencům pomáhat společně s neziskovými organizacemi a s církvemi. Šéf lidovců upozornil na to, že Česko ohrožuje dlouhodobě nízká porodnost a pokud by se uprchlíci rozhodli zůstat, nebyl by proti. 

Členské země EU se nedohodly na povinných uprchlických kvótách. Místo nich jednotlivé státy osmadvacítky dobrovolně převezmou v příštích dvou letech asi 40 tisíc uprchlíků ze Středomoří. V pátek o tom informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem hovoří až o počtu 60 tisíc uprchlíků, o které si státy EU budou muset podělit. 

Evropští ministři vnitra se na dnešní schůzce neshodili v názorech na rozdělování uprchlíků napříč Evropskou unií prostřednictvím kvót. Výhrady proti nim mají země visegrádské skupiny, státy Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, ale třeba také Španělsko či další země. Itálie však hrozí, že pokud se co nejdříve nerozhodne, jak krizi vyřešit, vydá jim krátkodobá víza, aby mohli v rámci schengenského prostoru cestovat bez omezení. Česko je podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka schopno přijmout do tisíce uprchlíků ročně, chce si ale vybírat takové, kteří budou ochotni se začlenit do společnosti.

Rakousko už nevyřizuje žádosti o azyl a vyzvalo země Visegradské čtyřky, aby urychleně stanovily kvóty pro uprchlíky. Vídeň se tímto způsobem snaží přimět i ostatní země EU, aby se spolupodílely na přerozdělování imigrantů. V sobotu to uvedla ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.