pal

V sobotu ráno začalo sčítání hlasů irského referenda, ve kterém se mělo rozhodnout, zda se v zemi povolí sňatky homosexuálů. Hlasování nakonec dopadlo ve prospěch zastánců sňatků mezi osobami stejného pohlaví a o referendum byl mezi Iry velký zájem. Pro legalizaci homosexuálních sňatků se vyslovilo 62 procent Irů.   

Vláda počítá s výstavbou dvou nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a Temelíně. Už v příštím roce má být vypsáno výběrové řízení na dodavatele nového bloku dukovanské elektrárny. Při sobotní návštěvě Dukovan to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Stavba nového bloku elektrárny je podle premiéra součástí energetické koncepce státu. 

Barma zavedla zákon, který ženám nařizuje, že nesmí rodit častěji, než jednou za tři roky. Zákon zatím neobsahuje žádné sankce, které by ženám při jeho nedodržení hrozily. Už teď se ale ozývají některé západní země a ochránci lidských práv, kteří toto nařízení kritizují. Tvrdí, že zákon je zaměřen proti etnickým menšinám, které mají vyšší porodnost. 

Ne všechny ekologické nápady mohou přírodě prospět. Své o tom vědí ve Francii, kde od 60. let bylo do moře naházeno víc než milion starých pneumatik v domnění, že se tak vytvoří nové útesy, které přilákají ryby a jiné mořské živočichy. Země teď musí z moře staré pneumatiky vytáhnout, aby zastavila znečištění. Podobné „umělé útesy“ se nacházejí např. i v USA. 

Americký Senát stopl přijetí zákona, který by výrazným způsobem omezoval pravomoci Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a především v oblasti získávání citlivých osobních dat z internetové a telefonické komunikace. Zákon, známý pod označením Freedom Act, Senátem nakonec neprošel jen o dva hlasy. 

Izraelská okupace Libanonu je v obou zemích stále horkým tématem, i když byla ukončena 24. května 2000 a trvala přesně 18 let. Klid zbraní to do oblasti rozhodně nepřineslo a v létě 2006 zde došlo k válce mezi Izraelem a radikálním hnutím Hizballáh. 

Evropskou cenu Karla IV, která je nejvyšším oceněním udělovaným Sudetoněmeckým krajským sdružením, v sobotu převzal rakouský diplomat, původem ze Slovinska, Valentin Inzko, který jednu dobu působil i v Česku, kde pomáhal zakládat kulturní rakouskou instituci. Sudetští Němci jej ocenili především za to, že se zasazoval o mír ve střední Evropě. 

Staronovým předsedou KDU-ČSL se na víkendovém sjezdu strany stal Pavel Bělobrádek. Ve volbě přitom neměl protikandidáta. Bělobrádek byl zvolen 251 hlasy z 271 přítomných delegátů, kteří do funkce 1. místopředsedy zvolili opět Mariana Jurečku.