Máte doma chlupatého (nebo v případě plemene sphynx holého) mňoukajícího mazlíčka? Kupujete mu hračky, pamlsky a obecně mu vycházíte ve všem vstříc? Bydlíte, jak se říká, „u své kočky“?

Holobrádci to v posledních letech nemají lehké. Do módy se vrátily vousy i kníry rozličné hustoty a střihu a své tváře s nimi dávno nezdobí jen dřevorubci a řidiči náklaďáků. Existuje ale pavouk, který předběhl dobu a svým knírem mámil okolí dávno předtím, než to bylo „cool“.

Babička z Takové normální rodinky si ho sice neustále pletla s cyankáli, ale za nejoblíbenější jed, trávící nebohé postavy v detektivkách, je považován arsen. Pokud však nějakou takovou detektivku sami píšete, vyhněte se jejímu zasazení do argentinské části And.

Jde o nejoblíbenější barvu kultovního výtvarníka Syda Meada a jev, který ji způsobuje, vynesl svému objeviteli Pavlu Alexejevičovi Čerenkovovi Nobelovu cenu za fyziku. S namodralým zářením se lze setkat v jaderných reaktorech a dobře slouží například v astronomii, kde pomáhá odhalit záludná neutrina.

Pokud nepočítáme občasný průlet nějaké té komety, panuje v meziplanetárním prostoru po většinu času klid a mír. Výjimkou je ale pás planetek mezi Marsem a Jupiterem. Obzvlášť teď, když na nás odtamtud mrká ta největší z nich.

Mimikry jsou v přírodě běžným způsobem, jak se vyhnout nebezpečí. Většina organismů vystačí s jednoduchým maskováním, které jejich přítomnost skryje před zraky predátorů. Vyšší dívčí jsou tzv. mimikry Batesovské, kdy předstíráte, že jste nebezpečný organismus, i když byste ve skutečnosti neublížili ani mouše.

O buddhistických mniších kolují všemožné zkazky, které těmto asketicky založeným následovníkům Buddhova učení přisuzují až nadlidské schopnosti. K nim teď můžeme přidat perfektně zvládnutou hru na schovávanou.

Kdo pamatuje, jak se ve škole učil o Plutu jakožto o planetě, ten si možná vzpomene i na Charona. Zatímco Pluto nově označujeme jako planetu trpasličí, Charon naopak povýšil a je dnes vnímán spíše jako Plutův rovnocenný partner.