Dnes je úterý 19. ledna 2021., Svátek má Doubravka
Počasí dnes 1°C Občasný déšť se sněhem

CDO a jeho souvislost se vznikem současné hospodářské krize

CDO a jeho souvislost se vznikem současné hospodářské krize
zdroj: Archiv

Co se skrývá pod pojmem CDO a jaká je spojitost CDO se vznikem hospodářské krize? Komu nebylo do teď jasné, proč se hovořilo o nebezpečných derivátech a toxických aktivech, ať čte dál.

Převzato ze serveru Finance.cz

V souvislosti se současnou hospodářskou krizí, jejíž počátky sahají k problémům na trhu hypotečních úvěrů v USA v polovině roku 2007, se lze často setkat s pojmem Collateralized Debt Obligation – zkráceně CDO. Co však tento pojem znamená a jaká je jeho spojitost se vznikem hospodářské krize? Nynější hospodářská krize má své počátky v USA, kde v polovině roku 2007 došlo k obrovským problémům se splácením hypotečních úvěrů. Mnoho hypotečních úvěrů se stalo nedobytných a banky se tak začaly propadat do ztrát. Jak k tomu vlastně došlo? Zjednodušeně řečeno, poskytování hypotečních úvěrů v předcházejících letech bylo vysoce neobezřetné a banky na sebe braly neúnosnou míru kreditního rizika. Tuto neúměrnou rizikovou expozici se snažily vylepšit a právě jednou z možností, jak se kreditního rizika z poskytnutých úvěrů zbavit, bylo její převedení na jiné subjekty prostřednictvím tzv. zajištěných úvěrových obligací (anglicky Collateralized Debt Obligation – CDO). Podstata CDO Jedná se o investiční instrumenty derivátového typu, což znamená, že výnosy z nich plynoucí jsou závislé na vývoji podkladového aktiva. V případě CDO jsou podkladovým aktivem úvěrové pohledávky banky (bankou držené dluhopisy, poskytnuté úvěry fyzickým a právnickým osobám včetně úvěrů hypotečních aj.). Vybraná aktiva s kreditním rizikem tedy banka přetransformuje do “balíčků“ v podobě CDO, který pak prodává investorům, kteří o ně mají zájem. Počet takových aktiv v jednom „balíčku“ může dosahovat až řádu stovek kusů. Prodejem CDO banka vyinkasuje od investorů hotovost a obdobně jako u klasických obligací se zavazuje v budoucnosti vyplatit příslušný výnos spolu s počáteční jistinou. Výše výnosu, který investor skutečně obdrží, pak závisí jednak na samotném vývoji podkladových aktiv a v souvislosti s tím také na typu CDO, do kterého investor investoval. CDO se obvykle emitují v tzv. tranších: každý vytvořený “balíček“ úvěrových aktiv banky je rozdělen do tří skupin, které se od sebe liší mírou rizikovosti a očekávaného výnosu. Nejvíce rizikovou tranší je tzv. Junior tranche. Pokud některá z podkladových aktiv CDO nebudou splácena, investoři vlastníci junior tranši budou první v řadě, kterým poklesnou výnosy z držení této tranše (například může být stanoveno, že pokud nebude splaceno 15 % podkladových aktiv, z junior tranše nebude vyplacen žádný výnos, při menším procentu nesplácených aktiv bude výnos pouze zkrácen). Středně rizikovou tranší je tzv. Mezzanine tranche, která nese ztráty až poté, co je plně ztrátová junior tranše (v našem příkladě by to bylo v situaci nesplacených podkladových aktiv nad hranicí 15 %). Nejméně rizikovou tranší je tzv. Senior tranche, která nese ztráty jako poslední, tedy po propadu veškerých výnosů plynoucích z Mezzanine tranche. Současně však senior tranše slibuje investorovi nejmenší výnos v porovnání s předchozími dvěma tranšemi. Nejvyšší výnosy plynou investorům z junior tranší. Typy CDO CDO je obecný název pro úvěrové deriváty, které se různí podle druhu podkladového aktiva. Podkladovým aktivem mohou být úvěry fyzickým a nebankovním právnickým osobám, bankám, dluhopisy (korporátní, bankovní, státní) nebo jiné úvěrové deriváty aj. Podle toho existuje několik typů CDO, mezi kterými jsou nejběžnější: • Collateralized Loan Obligations (CLO) – podkladovými aktivy jsou bankovní úvěry, • Structured Finance CDO (SFCDO) – podkladovými aktivy jsou různé strukturované produkty (například hypoteční úvěry), • Collateralized Bond Obligations (CBO) – s podkladovými aktivy v podobě dluhopisů, • Collateralized Synthetic Obligations (CSO) – podkladová aktiva jsou tvořena jinými úvěrovými deritáty. Důvody obchodování se CDO Investoři (například pojišťovny, penzijní fondy nebo hedge fondy) kupující CDO očekávají z těchto instrumentů nadprůměrné budoucí zisky ve srovnání s klasickými obligacemi. CDO mohou buď držet do doby splatnosti, nebo s nimi mohou obchodovat na kapitálových trzích a snažit se dosáhnout zisku z rozdílu mezi prodejní a kupní cenou. Kupní a prodejní kurz závisí na vývoji nabídky a poptávky po CDO, přičemž významnou roli v jejich oceňování hrají hodnocení provedená ratingovými agenturami. Kromě nadprůměrných výnosů mohou být u CDO lákadlem také nižší náklady na uskutečnění transakčních obchodů v porovnání s ostatními obligacemi. Významnou skupinu subjektů obchodujících s CDO tvoří bankovní subjekty, na rozdíl od ostatních investorů však jejich primárním cílem z této investice není dosažení výnosu z jejich držby, resp. prodeje, nýbrž úprava rozvahových (bilančních) položek vzhledem k požadavkům stanovených regulátorem bankovního sektoru. Bankovní instituce jsou povinny z důvodu zajištění stability a likvidity bankovního sektoru dodržovat regulační pravidla, mezi která patří pravidla kapitálové přiměřenosti. Tato pravidla bankám zakazují zvyšovat rizikovost svých aktiv nad únosnou míru danou výší základního kapitálu. S využitím CDO se banky svých rizikových aktiv (úvěrových pohledávek) “zbavily“, přenesly je na jiné subjekty, a samy tak žádnému riziku vystaveny nebyly. Zároveň nakoupené CDO banky účtovaly v podrozvahových aktivech, která do výpočtu kapitálové přiměřenosti vstupují pouze v omezené míře, a tak si “účetním trikem“ snížily objem rizikových aktiv.

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,130 26,210
USD 21,540 21,660
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma