Stavba na Ještědu získala pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. "Karel byl jednou z nejvýraznějších osobností české architektury. Byl architektem světového významu a velmi laskavým člověkem," řekl Hubáčkův dlouholetý přítel a kolega Miroslav Masák.

Vyjímečný

Hubáčkův někdejší spolupracovník, proděkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Jiří Suchomel výše než jeho stavby klade to, čím ovlivnil řadu svých kolegů. "Po něm zůstala spousta lidí, spousta architektů, kteří mu vděčí za velkou část svého následného osobního úspěchu. A to je na Karlu Hubáčkovi jedinečné. On totiž, jak se dnes říká, 'nehrabal pod sebe'," poznamenal Suchomel.

Svou kancelář totiž Hubáček nebral jako soukromý podnik, ale naopak jako prostředí pro práci dalších. "To je něco, co bylo naprosto výjimečné za takzvaného socialismu a je to naprosto výjimečné i dnes," doplnil Suchomel.

Ignoroval zadání soutěže

Hubáček se narodil 23. února 1924. Jako autor je podepsán pod řadou staveb, jeho nejúspěšnějším a nejznámějším dílem je ale televizní vysílač a horský hotel Ještěd. Pozoruhodné je, že když ještě ani ne pětatřicetiletý začínal s kreslením ještědského vysílače, neváhal jít do rizika a ignoroval zadání soutěže, jež počítala na vrcholu hory se dvěma oddělenými stavbami hotelu a vysílače.

Pro srovnání do podobného rizika se v nedávné době pustil jiný český významný architekt Jan Kaplický, který v soutěži na návrh nové budovy Národní knihovny nesplnil podmínku zadání, tedy umístění národního konzervačního fondu nad zemí. Vysloužil si za to převážně kritiku.

Stavba na Ještědu, realizovaná v letech 1966 až 1973, má tvar rotačního hyperboloidu a přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Vedle ocenění od Mezinárodní unie architektů se honosí i titulem nejvýznamnější česká stavba 20. století, který jí udělili tuzemští odborníci v anketě uspořádané v roce 2000.

Pocta České komory architektů

Sám Hubáček se v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury minulého století umístil na čtvrtém místě, do elitní desítky se přitom dostal jako jediný žijící architekt. V roce 2005 mu byla udělena Pocta České komory architektů (ČKA).

Karel Hubáček se narodil v Praze, kde vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Svou profesní dráhou je však spojen se severočeským Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu.

V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací uznávaných českých architektů. Tvorba ateliéru byla jako jedna z mála v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech.

Rekonstrukce DAMU

Mezi další realizované stavby Hubáčka patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž v Praze - Dívčích hradech a meteorologické věže v Praze - Libuši. Jeho poslední realizací byla podle informací ČKA dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze (1996 až 1999), na které spolupracoval s architektem s Jiřím Hakulínem.

Poslední rozloučení s ikonou české moderní architektury se bude konat v pátek 2. prosince od 14:00 v libereckém krematoriu.