Za únik nahrávky Šloufa s Weiglem padly jen peněžité tresty
7. 12. 2010 – 16:00 | Zpravodajství | Jakub Procházka
Obvodní soud pro Prahu 1 v úterý uložil v kauze Savoy bývalému pracovníkovi rozvědky Petru Bakešovi a expolicistovi Jiřímu Dvořákovi peněžité tresty a zákazy činnosti u ozbrojených složek. V případu šlo o únik videonahrávky schůzky prezidentského kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa.
Oba muži podle obžaloby zařídili únik videonahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy před prezidentskou volbou v roce 2008. Soud je uznal vinnými z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji.
Rozhodnutí je nepravomocné a lze se proti němu odvolat. Bakešovi soud uložil peněžitý trest 100 tisíc a Dvořákovi 40 tisíc korun, stejně jako loni v červnu trestním příkazem. Muži ale tehdy podali takzvaný odpor, a soud tak musel nařídit hlavní líčení. Bakeš nesmí podlerozhodnutí soudu u ozbrojených složek pracovat tři roky, Dvořák rok u všech složek policie. I zákazy činnosti jim uložil soud již loni trestním příkazem.
Šlouf mohl lobbovat za zvolení Klause
Dvořák je podle dřívějšího vyjádření žalobců podezřelý z toho, že neoprávněně a pod smyšlenou záminkou získal od vedení hotelu Savoy DVD, na němž byla nahrávka schůzky Šloufa s Weiglem. Disk prý potom putoval k třetímu člověku, který nahrávku poskytl médiím.
Setkání Weigla se Šloufem nahrály bezpečnostní kamery hotelu a záznam schůzky čtyři dny před prezidentskou volbou zveřejnil server Aktuálně.cz. Zveřejnění nahrávky mělo například vliv na rozhodnutí Strany zelených, že se přikloní k veřejné volbě. Rovněž se tehdy začalo spekulovat o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara.
Stál v pozadí Randák?
Expolicista serveru Týden.cz dříve řekl, že jej Bakeš, s nímž prý dlouhodobě spolupracoval, požádal o kamerový záznam. Šlo údajně o běžnou operaci, kterých předtím dělali desítky. Co na nahrávce bylo, prý nevěděl, dokud se neobjevila v médiích.
Podle spekulací médií Bakeš požádal Dvořáka, aby pro něj získal nahrávku na žádost bývalého ředitele rozvědky Karla Randáka. Jeho účast v případu se ale nikdy neprokázala. Policista údajně nevěděl, jakým účelům má nahrávka sloužit, a žádosti vyhověl, aniž o tom sepsal jakýkoli úřední dokument.