Dopis Učené společnosti České republiky podepsali například někdejší šéfové akademie věd Rudolf Zahradník, Václav Pačes a Helena Illnerová. "Obáváme se toho, že kdyby Česká republika lisabonskou smlouvu neratifikovala, odsunula by se na pozici nedůvěryhodného partnera, jehož hlasu by již nemuselo být dostatečně nasloucháno," uvedli mimo jiné. Domnívají se proto, že v rámci české "civilizační, historické a kulturní příslušnosti" je ratifikace lisabonské smlouvy v českém národním zájmu. Sněmovna již lisabonskou smlouvu schválila. V Senátu osud dokumentu závisí na hlasech z ODS. Bez nich sociální demokraté, lidovci a nestraníci z Klubu otevřené demokracie schválení neprosadí. Mezi občanskými demokraty převažují spíše odpůrci smlouvy. I ti ale připouštějí, že horní komora ji nejspíš schválí, tak jako v únoru poslanci. Česko patří k posledním zemím unie, které dosud smlouvu upravující budoucí fungování EU neratifikovaly. Loni smlouvu odmítli Irové v referendu, které se bude opakovat na podzim. Vzhledem k hluboké hospodářské krizi v Irsku se předpokládá, že tentokrát Irové smlouvu spíš schválí. V ČR se čeká na hlasování v Senátu a případně na podpis euroskeptického prezidenta Václava Klause, v Polsku na podpis rovněž euroskeptické hlavy státu Lecha Kaczyńského a v Německu na výrok ústavního soudu. "Jako vědci a vysokoškolští učitelé spolupracujeme s mnoha kolegy v EU a uvědomujeme si svoji hlubokou provázanost s evropskou kulturou, vědou a vzděláním. Chceme se podílet na rozvoji těchto oblastí v EU jako její plnohodnotní členové," napsali badatelé Senátu. Mezi zhruba 60 signatáři jsou třeba astrofyzik Jiří Grygar, sociolog Ivo Možný, lékař Pavel Klener, matematik Jaroslav Kurzweil a astronom Zdeněk Ceplecha.