Někteří arabští představitelé veřejně podpořili prezidenta Husního Mubaraka. 

Demonstranti v Egyptě  požadovali odchod vlády, která v sobotu demisi podala. Prezident Mubarak, který stojí v čele země už tři desítky let, v pátek vyslal proti demonstrantům armádu, i když o den později slíbil demokratické reformy. Tisíce Egypťanů se do ulic ale vydaly také v sobotu a žádají i jeho odchod. Násilnosti mají už zřejmě kolem stovky obětí.

"Egypt zažívá znepokojující situaci, kterou musíme sledovat," prohlásil předseda Komise Africké unie (AU) Jean Ping v úvodním projevu 16. summitu AU v etiopské Addis Abebě. "Po tom, co se dělo v Tunisku, sledujeme všechno, co se děje jinde, a jsme znepokojeni," řekl Ping. Ačkoliv nepokoje v zemi na Nilu trvají už od úterka, AU se k situaci až dodneška nevyjadřovala. 

EU vyzývá k zastavení krveprolití a propuštění vězňů

Konkrétnější přístup zaujala k situaci v Egyptě Evropská unie. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy vyzval "k zastavení násilí a krveprolití, k propuštění všech, kteří byli zatčeni nebo jsou v domácím vězení z politických důvodů, a k zahájení potřebného reformního procesu".

Zároveň vyjádřil naději, že sliby, které vyslovil prezident Mubarak, se promítnou do konkrétních akcí. Prezidenta EU velmi znepokojuje eskalace násilí, která vede k situaci, kdy bude dialog ještě mnohem obtížnější. "Historie ukazuje, že dialog může vést ke změně i v příznivém ovzduší, bez použití síly nebo vojenských represivních prostředků," zdůraznil. 

Značné znepokojení nad vývojem v Egyptě vyjádřily i Spojené státy, jejichž prezident Barack Obama vyzval Mubaraka, aby podnikl konkrétní opatření ve prospěch politických reforem, splnil své sliby a neuchyloval se k násilí vůči demonstrantům nepřátelským vůči jeho režimu. 

Za demonstrující se postavil Írán, který nemá s Egyptem dobré vztahy

Írán vyzval egyptské vedení, aby vyhovělo požadavkům demonstrantů a předešlo jakémukoliv násilí. "Demonstrace v Egyptě jsou hnutím za spravedlnost," prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí. Řekl, že "egyptské vedení by se mělo vyhnout veškeré násilné represi ze strany bezpečnostních sil i policie proti vlně islámské bdělosti, která nabyla formy lidového hnutí". Teherán očekává, že "představitelé země budou naslouchat hlasu muslimského národa a podvolí se jeho legitimním požadavkům", dodal mluvčí. 

Egypt a Írán přerušily diplomatické styky v roce 1980 mimo jiné kvůli mírové smlouvě, kterou Egypt uzavřel s Izraelem. Írán sám zažil podobné protivládní demonstrace v roce 2009 po kontroverzním znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem. Jeho režim přitom proti demonstrantům brutálně zasáhl, stovky odpůrců odsoudil k dlouhodobému vězení a některé dokonce k trestu smrti. 

Abbás Mubaraka podpořil

Izraelské vedení se k situaci v Egyptě nehodlá oficiálně vyjadřovat, nicméně dva bezpečnostní činitelé pod rouškou anonymity vyjádřili obavy, že by násilnosti mohly ohrozit vztahy s významným spojencem Izraele a přenést se i na palestinskou samosprávu. Izrael však pozorně situaci sleduje a analyzuje. ´

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás podle médií zavolal Mubarakovi, aby ho podpořil. Vyslovil naději, že se do Egypta vrátí klid a stabilita. Egypt hraje významnou roli v palestinsko-izraelských mírových rozhovorech. Snažil se také řešit spory mezi palestinskými politickými frakcemi, konkrétně mezi Abbásovým Fatahem a radikálním hnutím Hamas, jež ovládá pásmo Gazy. 

Solidaritu vyjádřil Mubarakovi také saúdskoarabský král Abdalláh.