Třiadvacetiletý střelec, který žil v USA od svých osmi let, poté spáchal sebevraždu. Nejhorší masakr na univerzitách v historii se odehrál 16. dubna 2007 a vedl též k přijetí zákona o zpřísnění kontroly držení střelných zbraní v USA.

V jakémsi manifestu, který Čo odeslal americké televizi NBC v přestávce mezi dvěma útoky, mimo jiné také napsal: "Vandalsky jste mi pošlapali srdce, znásilnili mi duši a mučili mé svědomí... Musel jsem to udělat... Udělal jsem to pro mé děti, mé bratry a mé sestry." Čo obviňoval zejména nedefinované okolí: "Měli jste stovky miliard možností, jak zabránit dnešku. Zahnali jste mě do kouta... Vy jste rozhodli prolít mou krev."

Střelec jevil známky neurózy

V manifestu, ve kterém bylo 43 fotografií, 28 videoklipů a psané prohlášení o 23 stránkách, vyjadřoval nenávist vůči bohatým studentům a jevil známky náboženské neurózy. Vzdal také hold dvěma studentům z Columbine, kteří v roce 1999 zastřelili 12 spolužáků a učitele a pak spáchali sebevraždu; na jednom ze záběrů označuje Erika Harrise a Dylana Klebolda za "mučedníky" a chlubí se, že bude jejich příklad následovat. Celkem 11 snímků ho zachytilo se zbraněmi v rukou mířícími na kameru.

Podle odborníků se na jeho vraždění podepsala hlavně jeho neléčená psychická choroba. Čo byl totiž "shledán duševně nemocným s potřebou psychiatrické léčby" již v prosinci 2005 poté, co si na něj stěžovaly dvě studentky kvůli tomu, že je obtěžoval. Čo nicméně nebyl z ničeho obviněn a důvodem umístění na kliniku prý byly jeho hrozby sebevraždou. Na kliniku ale tento student angličtiny nenastoupil.

Čo vyhrožoval explozí

Čo vraždil dvěma poloautomatickými pistolemi, Walther P22 a Glock 19, které si koupil v měsících před útokem. Jeho vražedné řádění začalo jeho odchodem z mateřské koleje Harper kolem 7:00 ráno. V 7:15 už byla policie povolána k vraždě dvou studentů do sousední koleje West Ambler Johnston, Čo se z ní nepozorovaně vytratil a odešel na poštu odeslat svůj manifest. Po podání balíku kolem 9:00 zamířil Čo k posluchárnách Norris. Tam dorazil asi v 9:15, řetězy uzamkl tři hlavní vchody a umístil tam lístek s tím, že v případě pokusu dveře otevřít, dojde k explozi.

Pak odešel do druhé patra poslucháren, kde začal své vražedné dílo. Za asi deset až 12 minut zastřelil Čo v různých učebnách 30 lidí, vystřílel celkem 174 ran. Během obou útoků zabil pět učitelů a 17 studentů, sám se zastřelil po 9:45 v učebně francouzštiny.

Masakr vyvolal debatu o držení zbraní v USA

Hrdinný odpor s útočníkem svedl v učebně číslo 204 původem rumunský profesor aerodynamiky Liviu Librescu. Tento šestasedmdesátiletý rodák z Ploještě, který přežil v rodné zemi holokaust, aby v roce 1978 odešel do Izraele, zabránil střelci dostat se do třídy, čímž pomohl většině studentů utéci oknem. Čo jej ale zastřelil pěti ranami skrz dveře; z 23 studentů se jich 22 zachránilo.

Masakr vyvolal řadu debat v USA, zejména stran zákonů kolem držení a používání zbraní, ale i kolem děr v zdravotnickém systému a dalších. Stát Virginie poté velmi zpřísnil pravidla kolem střelnic a prodeje zbraní, americký prezident George Bush v lednu 2008 podepsal zákon o zpřísnění kontroly držení střelných zbraní v celých USA.

Další střelba na polytechnice v Blacksburgu, která po masakru v roce 2007 zavedla nový systém varování pro studenty a personál, se udála 8. prosince 2011, kdy dálkový student z nedaleké Radfordské univerzity v kampusu školy zastřelil policistu a poté spáchal sebevraždu.