První z obvinění slučuje překročení pravomocí a masové vraždění civilistů během demonstrací v Kyjevě. Krvavé události v metropoli si vyžádaly přes sto obětí. Prokuratura Janukovyčovi také klade za vinu, že se spolu s dalšími lidmi zmocnil rozsáhlého veřejného majetku a že tyto převody následně legalizoval. 

Třetí obvinění se týká "neústavního uchopení moci", když se v roce 2010 po "nelegálním rozhodnutí ústavního soudu" změnila ústava. Tehdejší úprava poskytla Janukovyčovi na úkor parlamentu značné pravomoci. Poslední obvinění reaguje na Janukovyčovu tiskovou konferenci z konce února, při které v jihoruském Rostově na Donu vyzýval k sesazení nynější vlády v Kyjevě. Prokuratura jeho prohlášení hodnotí jako "výzvu k převratu". 

Nové ukrajinské vedení vydalo na Janukovyče mezinárodní zatykač. Exprezident se uchýlil do Ruska, které na žádost Kyjeva o vydání nereagovalo. Janukovyč se nadále považuje za oficiální hlavu státu a své sesazení parlamentem označuje za nelegitimní.