Stížnost podali zelení, SNK-ED a Věci veřejné spolu s osmi Pražany. Strany tvrdí, že kvůli rozdělení města přišly o mandáty, na které by jinak měly nárok. 

Menší strany neúspěšně žádaly, aby ÚS nařídil Městskému soudu v Praze nové projednání volební žaloby, kterou pražští soudci původně zamítli. ÚS požadavku nevyhověl, cesta k opakování voleb se tak zavřela. Zároveň soudci odmítli návrh na zrušení části zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Sporná část normy stanovuje, že obec lze rozdělit do obvodů nejpozději 85 dní před konáním voleb. Podle malých stran jde o příliš krátkou lhůtu. 

Soudci nebyli jednotní

"Soudci nebyli jednotní. Texty nálezu a odlišných stanovisek budou zveřejňovány průběžně, jakmile budou k dispozici," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Dopolední jednání trvalo asi čtyři hodiny, sledovala ho zaplněná sněmovna soudu. 

Zástupci menších politických stran v závěrečných řečech označili rozdělení Prahy za účelové. "Byli jsme významně poškozeni a zkráceni na svých právech," uvedl předseda zelených Ondřej Liška. Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake tvrdila, že nepřehledný systém navíc mátl voliče. "Systém je podle mého názoru nepřehledný a občanům nejasný. Zásadně nesouhlasím s tvrzením, že rozdělení Prahy volby zjednodušilo," řekla Peake. 

Politické pozadí sporu?

Podle právníka magistrátu Romana Felixe má spor politické pozadí. "Oprostěte se, prosím, od sympatií a antipatií k jednotlivým stranám, od toho, jak vám konvenuje koalice na magistrátu a zapomeňte na mediální atmosféru," řekl soudcům Felix. 

Volby v Praze vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. ODS a ČSSD mají dohromady v třiašedesátičlenném zastupitelstvu 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů.